"Dokažte, že nás nenecháte na holičkách. Dokažte, že jste Evropané. Potom život zvítězí nad smrtí. Světlo zvítězí nad tmou," řekl ukrajinský prezident europoslancům.
Přestože dosud bylo rozšiřování Evropské unie tabu, v současnosti podpora pro znovuotevření evropských bran v Bruselu roste. Požadavek na udělení kandidátského statusu Ukrajině zní nejen z Kyjeva, ale také z úst poslanců Evropského parlamentu. Ti k tomu ve středu přijali speciální rezoluci.
"Ukrajina má evropskou budoucnost. Jak naše usnesení jasně uvádí, uvítali jsme žádost Ukrajiny stát se kandidátskou zemí," uvedla předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.
Podporu přijetí Ukrajiny vyjádřila i Evropská komise a řada členských států v čele s Polskem, Českem, Slovenskem či Slovinskem. Právě země střední Evropy za rozšiřování EU dlouhodobě bojují.
"Francie jako předsednická země má na stole žádost Ukrajiny o vstup do EU. Přístupová jednání musí začít okamžitě. Ukrajina patří do EU. Doufám, že (Emmanuel) Macron nebude váhat," prohlásila lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová, která se na vzniku rezoluce podílela.
Na druhou stranu, přístupový proces do EU je obtížnou a dlouhotrvající záležitostí. Přibližování právního řádu a ekonomiky k evropským standardům může trvat několik let. Rétorické přijetí Ukrajiny a otevření debaty o tomto kroku má však na globálním poli nemalou váhu.
Marshallův plán pro Ukrajinu
Poslanci pak kromě samotného přijetí Ukrajiny do EU apelovali na poskytnutí okamžité ekonomické pomoci. Schválili přitom rozhodnutí, na jehož základě Brusel bude moci poskytnout Kyjevu mimořádnou půjčku ve výši 1,2 miliardy eur (zhruba 30,3 miliardy korun).
Ukrajina zdevastovaná válkou bude totiž potřebovat masivní investice do ekonomické obnovy a oprav zničené infrastruktury. Podle usnesení je nutné, aby škody zaplatilo Rusko, které je za ně zodpovědné.
"Zdůrazňujeme, že Ruská federace nese odpovědnost za zničení ukrajinské infrastruktury, včetně civilních a obytných budov, jakož i za značné hospodářské ztráty, a bude muset nahradit škody způsobené svými agresivními akcemi," píše se v rezoluci.
Brusel chce hnát Rusko nejen k ekonomické odpovědnosti, ale i k odpovědnosti trestní. "Budeme podporovat vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině," potvrdila Metsolaová.
Ruskou agresí se bude zabývat Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, na stole mu totiž leží žaloba ze strany Ukrajiny. Do sporu se již vložila i Litva, která se postavila na stranu Kyjeva.
Musíme myslet i na opoziční Rusy a Bělorusy
Evropský parlament na popud českých poslanců upozornil, že Evropa by měla pomoci nejen Ukrajincům, ale také Rusům a Bělorusům, kteří bojují proti vládním režimům. Opoziční síly v obou zemích totiž čelí tvrdým represím a současná situace jim může znemožnit únik do bezpečí. Usnesení proto volá po vydání nouzových víz k opuštění Ruska a Běloruska těm, co to skutečně potřebují.
Rezoluce pak podpořila rozšíření seznamu sankcí o další položky. Ty by měly postihnout především zbrojní průmysl, dovoz ruského plynu a ropy či investice z Ruska.
"Všechny tyto kroky jsou pokračujícím tlakem na omezení ruské ekonomiky a chodu státu. Putinův režim páchá válečné zločiny a musí se za ně zodpovídat před Mezinárodním trestním tribunálem," dodala místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (za ANO).
