Návrh vznikl v rámci evropské občanské iniciativy. Ta občanům EU umožňuje podílet se na unijní legislativě a přímo požádat Evropskou komisi, aby navrhla nějaký právní předpis. První úspěšnou iniciativou se v roce 2013 stala petice požadující pitnou vodu pro všechny Evropany. EU za jedenáct let fungování tohoto nástroje registruje přes sto iniciativ.
Iniciativa "Evropa bez kožešin" vznikla loni a nasbírala tolik podpisů, že si vysloužila i pozornost komise. Ta je totiž povinna na úspěšnou evropskou iniciativu reagovat a oznámit, jaká případná opatření hodlá přijmout. V případě té kožešinové se očekává odpověď do konce letošního roku.
Chov zvířat na kožešinu vyvolává kritiku zejména kvůli podmínkám, ve kterých zvířata na farmách žijí. Výjimkou nejsou klece menší než 1,2 metru čtverečních. Podle studií zvířata na farmách běžně trpí abnormálními projevy chování, jako je například sebepoškozování. Žvýkají si vlastní kožešiny a koušou ocasy. Mají problémy s reprodukcí a mnoho z nich se vůbec nedožije dospělosti.
Kožešinový průmysl navíc znečišťuje životní prostředí toxickými chemikáliemi, které se používají při výrobě kožešin. Intenzivní chov také přispívá k šíření nemocí, včetně těch přenosných na člověka, což byl i případ viru SARS-CoV-2.
Krutost do Evropy 21. století nepatří
Za občany se během debaty v Evropském parlamentu postavila i řada europoslanců. "Taková krutost podle mě do Evropy 21. století prostě nepatří. Evropští občané to zjevně vidí stejně a já jsem moc rád, že to dali peticí najevo. Věřím, že teď se Evropská komise konečně postaví problému čelem a dá nám jasný plán, jak zbytečné trápení zvířat ukončit," zaznělo z úst europoslance Marcela Kolaji (Piráti).
"V současné době probíhá revize právních předpisů EU týkajících se dobrých životních podmínek zvířat. Skupina EPP ji vítá (…). V tomto ohledu budeme jistě pečlivě posuzovat kroky, které komise podniká v oblasti EU bez kožešin," podpořil iniciativu také rumunský europoslanec a stálý zpravodaj pro evropské občanské iniciativy Loránt Vincze (Křesťanští demokraté/EPP).
Evropská komise tvrdí, že se tzv. animal welfare, tedy dobrým životním podmínkám zvířat, pečlivě věnuje. "Dobré životní podmínky zvířat jsou a zůstanou pro komisi prioritou. Provádíme pravidelné audity a kontroly s cílem prosazovat stávající právní předpisy EU týkající se dobrých životních podmínek zvířat," prohlásila během čtvrteční rozpravy v Evropském parlamentu bulharská komisařka pro vědu a výzkum Iliana Ivanova.
Česko vzorem pro zbytek Evropy
Zákaz kožešinových farem platí již ve 14 členských státech EU, včetně Francie, Itálie nebo Rakouska. V Česku platí už od roku 2019. Majitelé českých farem si ovšem stěžovali, že od státu nedostali dostatečné odškodné. "Domnívám se, že ministerstvo zemědělství nastavilo pravidla pro kompenzace adekvátně, nicméně chovatelé dostali tyto kompenzace se zpožděním," okomentovala situaci kolem kompenzací Romana Šonková z české sekce Compassion in World Farming EU.
I přesto může česká legislativa sloužit jako příklad legislativy i pro zbytek EU. "V České republice zákaz dávno platí a zbytek Evropy by se měl inspirovat. Skutečný celoevropský zákaz je ještě poměrně daleko, zatím jen vyzýváme Evropskou komisi k tomu, aby jej navrhla. Pokud komise současně navrhne i podporu při přechodu na jinou oblast podnikání, pomůže to všem zúčastněným. Lidem i zvířatům," myslí si Kolaja.
Kolaja navíc poukazuje na fakt, že nejvíce kožešin z EU odebíralo Rusko. "Regiony, pro které bylo tohle odvětví výrazným zdrojem příjmů, tak stejně řeší, jak dál," upozornil Kolaja. Mezi takové regiony patří například Finsko a Polsko. Právě ty v EU totiž provozují nejvíce kožešinových farem. Kromě Ruska se evropské kožešiny hojně vyvážejí do Kambodži, Číny či Turecka.
