Zaměřili se na noční oblohu, konkrétně na noční snímky ze satelitů kroužících po oběžné dráze Země. Měřili, kolik světla vyzařují zdroje na povrchu planety jako lampy nebo třeba světla aut.
Vycházeli přitom z jednoduché a v minulosti prokázané úvahy: víc světla znamená víc lidské aktivity a při sledování změn v delším časovém období také víc rozvoje. Výzkumníci pak záběry porovnali s údaji o evropských penězích, které do těchto oblastí přitekly v posledních 14 letech. Výsledek byl jednoznačný: obce, které čerpaly víc dotací, se rozvíjely rychleji.
"Zní to jako samozřejmost, ale až dosud pro takové tvrzení neexistovaly žádné vyčíslitelné důkazy," říká pro Aktuálně.cz Natascha Hainbachová, jedna z analytiček.
V první fázi výzkumu se tým, kterého byla členkou, zaměřil na obce podél česko-německé, česko-polské a polsko-německé hranice. Podle Hainbachové se jim podařilo vyvrátit argument, že jsou tu peníze využívány neefektivně nebo že podávání žádostí o příspěvek stojí tolik práce, že se dotace ve výsledku "rozplyne".
České obce kolem hranic dokonce vycházejí z analýzy jako premianti - převést peníze na konkrétní výsledky v podobě nové silnice, továrny, obchodního centra nebo autobusové zastávky se tu daří relativně lépe než v Německu nebo Polsku. Alespoň podle světel.
"Může to ale souviset i s tím, že jsou výrazně menší," míní Hainbachová. V místech, kde žije víc lidí na menší ploše, totiž dotace obecně "fungují" lépe.
Celkem se výzkumníci zaměřili na 3736 obcí v Česku a započítali bezmála 60 tisíc projektů podpořených z evropských peněz.
Jedním ze tří měst, která zkoumali ve větším detailu a kde zjištění ze satelitů srovnávali s realitou přímo na zemi, byl kromě polského Myszkowa a východoněmecké Borny také Chomutov v Ústeckém kraji. Po vybudování dotovaného obchvatu města se tu rozrostly průmyslové zóny na jih a na západ od města. "Lepší propojení s okolím nalákalo společnosti, aby se tu usadily, a vytvořily tak nová pracovní místa," uvádí studie konkrétní příklad. Právě světla odhalí takovou proměnu i při pohledu z vesmíru.
Kam míří peníze z takzvané kohezní politiky?
Hlavně do infrastruktury, dopravy, výzkumu, vzdělávání nebo sociální oblasti. "V případě České republiky budou (dodatečné prostředky) směřovány především do zdravotnictví," uvádí české ministerstvo financí s výhledem na evropský rozpočet v letech 2021 až 2027. Pro rozhodování, kolik peněz dostane který region, je rozhodující výše hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele, tedy jednotka používaná k odhadu ekonomické rozvinutosti. Zohledňují se ale i další kritéria, jako je nezaměstnanost mladých lidí, úroveň vzdělání, vliv změn klimatu nebo migrační krize.
Zdroj: ČTK, Ministerstvo financí, Evropská komise
"Mimo jiné jsme naší analýzou chtěli ukázat, že takto podrobné monitorování a hodnocení dopadů evropských dotací je možné," dodává Natascha Hainbachová.
Na projekty, které mají zvyšovat životní úroveň v méně prosperujících regionech unie, nyní směřuje třetina peněz z evropského rozpočtu. Pro střední a východní Evropu to zjednodušeně řečeno znamená peníze určené na dohánění bohatšího západu. V nejbližších sedmi letech může Česko na těchto dotacích čerpat přes půl bilionu korun.
Video: Jak se měří dotace z vesmíru?
