Dublin (od našeho zpravodaje) - Na první pohled to vypadá jako jedna z mnoha příjemných dublinských hospod. Pravda, název je poněkud zvláštní. Church Bar.
Lidé tu sedí na zahradě, popíjejí. Ale stačí zvednout oči a vše je jasné. Oni popíjejí v kostele! Church Bar je vyhlášený podnik, jehož majitelé koupili odsvěcený kostel. A navíc v ulici, která se jmenuje Mary Street.
Zrovna v Irsku, které má pověst konzervativní katolické země s velkým vlivem církve. Platí ale ještě tento tradiční obraz Irska? "Ne. Irsko se za poslední dvě desetiletí neuvěřitelně změnilo. Zhruba tři čtvrtiny Irů stále chodí pravidelně do kostela, ale názor církve na to, jak by měla země vypadat, má už mnohem menší váhu než dříve," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz politička Ruth Illingworthová.
Ví, o čem mluví. V roce 2009 se stala první irskou starostkou, která se otevřeně přihlásila k lesbické orientaci. Kandidovala za středopravicovou stranu Fine Gael, jednu z největších v zemi. V jejím rodném městě Mulligar, které bylo podle jejích slov přímo esencí irského katolického konzervatismu. Přesto vyhrála.
"Očekávala jsem, že budu čelit mnoha předsudkům a nepřátelství. Ale bylo to lepší, než jsem si myslela," říká politička ze strany, která je nyní v celé zemi u moci a je tu podle průzkumů i favoritem ve volbách do Evropského parlamentu 24. května.
Obří změna během jedné generace
Ještě na začátku 90. let mělo Irsko zákony, které připomínaly spíše středověk. Zákaz rozvodů, zákaz potratů, homosexualita jako trestný čin. "V těch dobách bylo samotné slovo 'homosexualita' tabu. Když se konala první demonstrace za práva gayů a leseb, na kterou přišlo asi sto lidí, tak se všichni ptali, co vlastně chtějí a o čem to je," říká Ruth Illingworthová.
Důležitým momentem v boji nikoliv za rovnoprávnost, ale za dekriminalizaci homosexuálů se stala v roce 1982 vražda třicetiletého Declana Flynna. Pět mužů ho v Dublinu ubilo k smrti kvůli jeho sexuální orientaci. Soudce čin nekvalifikoval jako vraždu a pětice pachatelů dostala jen podmíněné tresty.
Rozsudek mnohé Iry šokoval a začala tak cesta, na jejímž konci se Irsko změnilo v úplný opak.
V zemi, která jako první v Evropě schválila referendem v roce 2015 možnost manželství pro stejnopohlavní páry. Pro hlasovalo 62 procent účastníků referenda. Pouhé čtyři roky poté, co parlament schválil zákon o registrovaném partnerství. Ještě v roce 1993 byly přitom homosexuální vztahy nelegální. Byl to obrovský skok, pouhých dvaadvacet let.
V čele irské vlády je dnes premiér Leo Varadkar, který se netají tím, že je gay. Už to v Irsku není problém.
Irsko už není do sebe uzavřený ostrov
"Rozsah změn je velký, když si uvědomíte, že Irsko bylo opravdu přísně katolickou zemí. I ženy, které otěhotněly mimo manželství, byly stigmatizovány a vytlačovány na okraj společnosti. Ale je třeba říci, že v katolické církvi není třeba postoj k sňatkům gayů a leseb jednotný. Někteří kněží to podpořili," říká Ruth Illingworthová.
"Reputaci církve ale v 90. letech dost poškodily skandály se sexuálním zneužíváním. Dnes už pro mnoho Irů prostě není moc podstatné nebo důležité, co si vedení církve myslí."
Češka Ivana Rocca Kovářová žije v Dublinu už patnáct let. Vede českou školu, která organizuje vyučování pro české děti. V Irsku nyní žije a pracuje zhruba pět tisíc Čechů. "Téměř všechny školy v Irsku jsou nadále katolické a spojené s katolickou církví. V podstatě každý Ir je pokřtěný a jde k prvnímu svatému přijímání. Prostředí je ale tolerantní. Na školách bez problémů studují i děti bez vyznání nebo muslimové. Nyní se ale uvažuje o tom, že by školství a katolická církev měly být odděleny," říká Ivana Rocca Kovářová.
Podle její kolegyně Petry Miletínové, která pracuje v Dublinu v porodnici, souvisí velké změny v uvažování Irů s tím, jaký vliv má na ně Evropa a členství v Evropské unii. "Země se víc zmodernizovala, otevřela se, přišlo mnoho cizinců. Irsko už prostě není ten do sebe uzavřený ostrov. Kdyby se hypoteticky zítra všichni cizinci zvedli a odešli, mnoho služeb v Irsku by zkolabovalo. S vlivem Evropy a větší otevřeností podle mě souvisí i liberálnější přístup k sexuálním menšinám a celkové uvolnění," uvádí Češka.
Jiné než v Polsku
Irsko vstoupilo do Evropského hospodářského společenství (předchůdce EU) v roce 1973 společně s Velkou Británií. Ta se teď po referendu chystá z unie vystoupit, Irové o tom neuvažují vůbec. Naopak, podle posledních průzkumů podporuje členství přes 90 procent obyvatel ostrova.
Ruth Illingworthová má přehled o dění v Evropě. Vyptává se, jak to bude s českým zákonem o partnerství osob stejného pohlaví. Zda má šanci projít.
Přiznává ale, že o Česku moc neví, spíš sleduje situaci v Polsku. Další zemi, ke které se často přidává přívlastek "katolická", i když dnes se od Irska už dost liší. "Některé výroky polských politiků o homosexuálech mě dost šokují," říká politička a bývalá starostka.
Spolupracuje nyní s organizací Loving Our Out Kids, která pomáhá překonat obtíže a traumata homosexuálům a jejich rodičům. "Když pochází z hodně konzervativní katolické rodiny, třeba na malé vesnici, je někdy dost těžké se s tímto faktem vyrovnat," vysvětluje Illingworthová. Ostrovní země podle ní urazila velký kus cesty, ale pořád je co zlepšovat. "Kdyby mi někdo před pětadvaceti lety řekl, kam se posuneme, nevěřila bych tomu. Ale jsem šťastná a hrdá na Irsko."
