Evropská unie zakládá migrační fond. Státy z něj dostanou peníze na běžence

Kateřina Zichová, EURACTIV.cz
19. 3. 2019 19:33
Po zkušenostech z migrační krize z roku 2015 a 2016 chce být Evropská unie lépe připravena na případnou další uprchlickou vlnu. Pomoci by v tom měl nový Azylový a migrační fond, který minulý týden schválil Evropský parlament.
Země, které přijmou běžence, budou dostávat peníze z nového unijního fondu.
Země, které přijmou běžence, budou dostávat peníze z nového unijního fondu. | Foto: Reuters

Celkový rozpočet fondu bude téměř 10,5 miliardy eur. Z toho 40 procent by mělo jít na azylovou politiku, 40 procent na legální migraci a integraci a 20 procent na boj proti nelegální migraci včetně navracení cizinců zpět do zemí jejich původu.

Každý členský stát dostane na začátku programového období pevně stanovenou částku deset milionů eur. Každé dva roky by pak země EU, kterých se to týká, měly čerpat dodatečné jednorázové příspěvky, například 10 000 eur na každou osobu, přijatou v rámci přesídlení, nebo na každého nezletilého bez doprovodu, kterému stát zajistí azyl.

Kromě toho by měl fond pokrývat také řešení krizových a zvláštních situací. Evropská komise by tak mohla rozhodnout o poskytnutí větší finanční podpory pro Řecko nebo Itálii v případě neočekávaného a velkého přílivu migrantů. Peníze by mohla vyčlenit i pro státy, které dobrovolně přijmou uprchlíky.

Na konečné podobě Azylového a migračního fondu se Evropský parlament bude muset dohodnout s členskými zeměmi unie.

"Chudší" předchůdce

Schválený fond není novým nástrojem, ale navazuje na již fungující Azylový, migrační a integrační fond (AMIF). Ten disponuje částkou přes tři miliardy eur a financuje projekty zaměřené na integraci migrantů či na zlepšení procesu azylového řízení.

Z analýzy Úřadu OSN pro uprchlíky, který hodnotil fungování fondu AMIF, vyplývá, že členské státy EU mezi lety 2014 a 2018 vyčerpaly z fondu 88 procent peněz.

Azylový a migrační fond

Azylový a migrační fond je součástí návrhu tzv. víceletého finančního rámce EU pro období 2021 - 2027, který Evropská komise představila v červnu 2018. O tomto dlouhodobém rozpočtu EU se nyní vede jednání jak v Evropském parlamentu, tak i mezi členskými zeměmi.

Azylovým a migračním fondem se v EP zabýval Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) pod vedením maltské europoslankyně Mariam Dalliové ze sociálnědemokratické frakce. Její úpravu fondu výbor přijal v únoru 2019 a březnové plenární zasedání ji rovněž schválilo. Nyní jsou na řadě zástupci EU, kteří by měli k fondu zaujmout společné stanovisko.

Česká republika utratila nejvíc financí za integraci cizinců. Konkrétně šly peníze z fondu například na provoz center na podporu integrace cizinců nebo na poskytování poradenství žadatelům o mezinárodní ochranu. Částky však stále nejsou dočerpány, neboť fond bude členským zemím EU otevřen až do konce současného programového období, tedy do roku 2020 včetně.

Nový Azylový a migrační fond by měl na rozdíl od toho předchozího více přispívat k solidaritě mezi členskými státy EU. Zkušenosti z posledních let ukázaly, že řada zemí EU včetně Česka není ochotna přebírat žadatele o azyl od vytížených jižních států.

"Chceme zajistit, že peníze z fondu přispějí k naplňování základních priorit EU v oblasti azylové a migrační politiky. Proto se soustředíme na společný evropský azylový systém a klademe důraz na integraci, legální migraci a zejména na solidaritu, což je pro fond novinkou," uvedla zpravodajka fondu v Evropském parlamentu, maltská sociální demokratka Miriam Dalliová. Podle ní je extrémně důležité, aby byly členské státy solidární se státy na vnějších hranicích EU.

Fond by měl také více přispívat regionálním úřadům, které čelí krizovým situacím. Na to upozornila i analýza OSN, podle které je podpora regionů při řešení migrace mimořádně důležitá.

Budoucí fond bude stejně jako ten současný čelit průběžnému hodnocení. První výsledky by měla Evropská komise předložit v roce 2024. Do konce roku 2030 by pak měla komise zpracovat zpětné hodnocení fondu. Kromě toho jí budou členské státy v období let 2023-2031 předkládat každoroční zprávu o výkonnosti.

Video: Na adresu běženců zaznívají slova, která by ještě před deseti lety nezazněla, říká novinář

Ve veřejném prostoru zaznívají na adresu běženců slova, která by ještě před deseti lety nezazněla, líčí italský novinář Andreas Pieralli. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Obama kritizoval na mítinku Trumpa kvůli "zpackanému" boji s pandemií

Bývalý americký prezident Barack Obama na mítinku na Floridě ostře kritizoval svého nástupce Donalda Trumpa kvůli "zpackanému" boji s epidemií covidu-19. Lepší strategie podle něj mohla zachránit tisíce lidských životů. Informovala o tom dnes stanice CNN.

Obama vystoupil na mítinku v Orlandu na Floridě, na který lidé kvůli epidemii covidu-19 mohli přijet jen v autech a z nich si projev vyslechnout.

Na podporu demokratického kandidáta na prezidenta a svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena vystoupil Obama už minulý týden v Pensylvánii. Florida i Pensylvánie patří ke klíčovým státům, jejichž voliče chtějí demokraté i republikáni dostat na svou stranu.

Podle bývalého prezidenta Trump pandemii ignoroval a nyní se zdráhá přijmout zodpovědnost za následky svých činů. "Ale tenhle úřad tak nefunguje. Jste zodpovědní nonstop," dodal. Současný šéf Bílého domu se podle Obamy zajímá víc než o blaho lidí o svůj mediální obraz. "Žárlí na covid kvůli mediální pozornosti, které se mu dostává," řekl.

Nadcházející volby označil Obama za "nejdůležitější za našich životů". Shromážděné vyzval, aby dali svůj hlas Bidenovi, neboť ten má podle něj "konkrétní plán", jak učinit z USA zdravější, spravedlivější a silnější zemi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy