Babiš chce jít ve stopách Kurze. Navrhne, aby Česko nepodepsalo pakt OSN o migraci

ČTK ČTK
Aktualizováno 1. 11. 2018 20:38
Andrej Babiš ve shodě se svým rakouským protějškem Sebastianem Kurzem uvedl, že pakt stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací a jeho ustanovení umožňují rozdílný výklad.
Andrej Babiš.
Andrej Babiš. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Premiér Andrej Babiš (ANO) bude navrhovat, aby Česko po vzoru Maďarska a Rakouska nepřistoupilo ke globálnímu paktu Organizace spojených národů (OSN) o migraci. Vláda by o tom měla jednat příští týden. Postoj k paktu chce ještě probrat s představiteli ČSSD.

Babiš ve shodě se svým rakouským protějškem Sebastianem Kurzem uvedl, že pakt stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací a jeho ustanovení umožňují rozdílný výklad.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ve čtvrtek sdělil, že připojení k paktu by teď bylo kontraproduktivní. Babiš ve shodě se svým rakouským protějškem Sebastianem Kurzem uvedl, že pakt stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací a jeho ustanovení umožňují rozdílný výklad.

"Mým partnerům ve vládě budu navrhovat, abychom se zachovali stejně jako Rakousko nebo Maďarsko," uvedl Babiš ve sněmovně na dotaz poslankyně ODS Zuzany Majerové Zahradníkové. "Mně se ten pakt nelíbí. Čekám, že přijmeme koaliční rozhodnutí," řekl premiér. O záležitosti chce jednat s ministry vnitra a zahraničí Janem Hamáčkem a Tomášem Petříčkem (oba ČSSD).

Petříček ve čtvrtečním vyjádření k paktu uvedl, že nebyla přijata řada připomínek z Evropské unie. "A hlavně nebyla uspokojivě vysvětlena řada otázek v oblasti nelegální migrace - ať už se jedná o přístup ke vzdělávání či do sociálního systému," doplnil. "Proto vnímáme připojení ČR za současné situace ke kompaktu v této situaci jako spíše kontraproduktivní," sdělil.

Zvládání migrace ale není podle ministra možné bez mezinárodní spolupráce. "Věřím proto, že se ve vládě dokážeme dohodnout na takovém způsobu odmítnutí globálního kompaktu o migraci, aby nás zahraniční partneři pochopili a aby nás toto rozhodnutí neizolovalo v situaci, kdy přes 90 procent všech států chce kompakt naopak přijmout," uvedl. "S premiérem se budeme bavit o tom, jak naše koaliční vláda zaručí, že nedojde k poškození našich zájmů a nebudeme izolováni," doplnil.

Text nezávazné dohody, která by měla zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, schválila OSN předloni. Od dokumentu, který bude v prosinci oficiálně přijat v Marrákeši, loni odstoupily Spojené státy americké. Výhrady k paktu mají i Polsko, Itálie či Japonsko.

Pakt ohrožuje naši suverenitu, tvrdí Kurz

Kurz a vicekancléř Heinz-Christian Strache ve středu jako důvod rakouské neúčasti na paktu uvedli zásadní obsahové výhrady. Podle nich ujednání nepomáhá řešit migrační otázky, ohrožuje rakouskou suverenitu ve věcech migrační politiky a stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací.

Kurz jako příklad uvedl podle agentury APA návrhy, které by mohly omezit činnost bezpečnostních úřadů při vyhošťování migrantů, nebo také myšlenky, které by mohly směřovat ke stírání rozdílů mezi pracovní migrací a právem na azyl.

Politování nad rozhodnutím Vídně vyjádřil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle něj je nerozumné, že EU v této zásadní otázce týkající se budoucnosti nedokáže hovořit jedním hlasem.

Babiš také uvedl, že odmítá přijímat ilegální migranty. "Nebudeme přijímat žádné nelegální migranty a to platí," prohlásil. Omezení nelegální migrace si slibuje od "Marshallova plánu pro Afriku", odkud uprchlíci do Evropy proudí, tedy od hospodářské pomoci africkým zemím.

Co stojí v takzvané Marrákešské deklaraci?

Globální pakt o migraci má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, jeho cílem je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. Podobu paktu letos v červenci odsouhlasilo přes 190 států OSN s výjimkou USA, odchod z jednání později ohlásilo i Maďarsko a Rakousko, proti paktu se staví i Polsko. Nezávazná dohoda bude oficiálně přijata na ministerské schůzce letos v prosinci v marockém městě Marrákeš.

Pakt má za cíl mimo jiné řešit i to, proč lidé migrují, jak je chránit, jak je v nových zemích integrovat nebo jak umožnit jejich návrat domů. Jednání o globální dohodě začala v důsledku migrační krize v Evropě v roce 2015, která byla největší uprchlickou krizí od druhé světové války. Příliv migrantů vyvolal v Evropě strach z cizinců a nacionalistické nálady.

Právním a politickým základem paktu se stal text nazvaný Newyorská deklarace pro migranty a uprchlíky, kterou v září 2016 přijalo 193 členských států Valného shromáždění OSN. Ta má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, mimo jiné otázky přijímání běženců v jednotlivých zemích, školní docházky jejich dětí, legálního zaměstnávání, ochrany před pašeráky či jejich návratu domů.

Základní kapitoly deklarace tvoří podpora práv migrantů, otevírání cest pro bezpečnou, řízenou a legální migraci a integraci, a také podpora systémů vládnutí. V deklaraci se státy zavázaly zahájit jednání o uspořádání mezinárodní konference k uzavření globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci v roce 2018. Letos v polovině července globální pakt o migraci schválily všechny členské země OSN s výjimkou USA.

 

Právě se děje

před 35 minutami

Provoz na lince metra A byl před sedmou hodinou znovu obnoven

Vyplývá to z informací na stránkách Dopravního podniku hlavního města Prahy. Metro v pondělí ráno krátce nejezdilo mezi stanicemi Želivského a Depo Hostivař kvůli srážce soupravy s člověkem. 

Zdroj: Domácí
Další zprávy