EU bojuje proti odlesňování. Chce zakázat dovoz potravin, kvůli kterým mizí pralesy

Aneta Zachová, EURACTIV.cz
25. 11. 2021 20:38
Za posledních třicet let přišla planeta o 420 milionů hektarů lesů, což je rozloha větší než území Evropské unie. Zhruba 90 procent stromů šlo k zemi kvůli rozšiřování zemědělské půdy. Na místě pralesů jsou nyní sójové, palmové či kávové plantáže. EU chce masivnímu kácení bránit tím, že na evropském trhu zakáže produkty spojené s ničením lesů. Zaměří se i na ochranu půdy.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Evropská unie je podle Světového fondu na ochranu přírody druhým největším globálním aktérem zodpovědným za kácení deštných pralesů kvůli produkci potravin a dřeva. Na úbytku pralesů se podle organizace podílí EU až z 16 procent, horší je už jen Čína se svým 24procentním podílem.

"Je překvapující, nakolik k ničení světové přírody přispívá evropský dovoz. K vypěstování komodit, které jenom Česko importuje z tropických zemí, se ročně vykácí nebo vyklučí v průměru 2800 hektarů pralesů a savan," upozornil Vojtěch Kotecký, odborník z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Evropská unie chce nyní převzít odpovědnost a skoncovat s dovozem produktů, kvůli kterým světové lesy mizí. Počítá s tím nový návrh Evropské komise. Pokud bude schválen, společnosti dovážející na evropský trh tzv. rizikové komodity budou muset zaručit, že jejich produkce není spojená s ničením lesů.

Rizikových komodit identifikovala komise šest, konkrétně jde o dřevo, palmový olej, sóju, kávu a kakao. Omezení by se pak mělo týkat i návazných produktů, jako jsou kůže, čokoláda nebo nábytek. 

"Evropské země si coby největší globální obchodní blok potřebují systematičtěji hlídat své dodavatelské řetězce a krok po kroku z nich odstranit velkoplošnou devastaci přírody," podotkl Kotecký. 

Lesy mizí, půda odtéká

V rámci své zelené politiky se chce Brusel zaměřit také na ochranu půdy. Komise proto v listopadu představila také speciální strategii, ve které avizuje vytvoření evropského zákona o půdě.

Ten by měl zajistit půdě stejnou ochranu, jakou má například voda. Posvítit si plánuje také na využívání pesticidů, které evropskou půdu dlouhodobě drancují. Dalším problémem jsou mikroplasty, tedy drobné částečky plastů, jež mohou způsobit kontaminaci půdy.

"Půda z evropských polí doslova odtéká a chybí v ní životadárná organická hmota. Na nové strategii je impresivní, jak se snaží podchytit různé rozměry a příčiny problému," okomentoval strategii Kotecký. Klíčem ke zlepšení stavu půdy je podle něj reforma zemědělských dotací, změnu lze však očekávat až po roce 2027. 

Unie dělá správný krok

Návrhy komise nyní přistály na stole poslanců Evropského parlamentu. Ti uvítali zejména snahu EU zastavit odlesňování, byť s výhradami. Samotní poslanci totiž komisi i členské státy k ochraně lesů opakovaně vyzývali.

"Konečně jsme dosáhli závazku, že skončí záhy odlesňování. Napravili jsme to, co tato sněmovna zkazila před 15 lety, kdy jsme ve jménu biopaliv všechny země motivovali, aby začaly kácet pralesy. Teď jsme to konečně napravili," prohlásil europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Slova chvály zaznívají i z tábora evropské frakce Zelených, podle kterých by ale měla EU ještě přitvrdit a nevztahovat nařízení pouze na vybrané rizikové komodity. Devastace lesů je totiž spojená i s dalšími produkty, jako je kaučuk nebo kukuřice. Zelení proto varují, že společnosti by se mohly vlivem nařízení přeorientovat z pěstování kakaa třeba na kukuřici, čímž by se vyhnuly omezení a mohly by nadále profitovat z kácení lesů.

Na mezery v návrhu upozorňuje i Kotecký. "Návrh je dobrý první krok. Bude se ale diskutovat o několika dírách. Především se vztahuje jenom na odlesňování a neřeší analogické ničení savan nebo mokřadů. Přitom import krmné sóji do Evropy patří mezi hlavní důvody, proč mizí neopakovatelné ekosystémy jako extrémně pestrá brazilská savana cerrado," uvedl expert na ochranu životního prostředí. 

K ochraně lesů se přidávají i ostatní státy

Evropský parlament a zástupci členských států budou mít nyní příležitost návrh upravit a vytvořit vhodný kompromis. Svůj podíl na tom bude mít i Česko, které bude zástupcům členských států předsedat v druhé polovině roku 2022.

Mezitím se stupňují i globální environmentální ambice. Snaha zastavit odlesňování je vlastní nejen Evropě, ale i dalším světovým hráčům. Na listopadovém klimatickém summitu COP26 v Glasgow představitelé více než stovky zemí světa slíbili, že do roku 2030 zastaví odlesňování. Nechyběla mezi nimi ani Brazílie, kde se nachází amazonský prales a která nyní čelí mezinárodnímu skandálu.

Přestože brazilská vláda tvrdí, že se snaží odlesňování bránit, satelitní data hovoří o jasném opaku. Podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru přišel amazonský prales mezi srpnem 2020 a červencem 2021 o alarmujících 12 tisíc kilometrů čtverečních své rozlohy. Ústav přitom informaci zveřejnil jen pár dní po skončení klimatické konference. 

Odpad by již neměl mizet ve třetích zemích

Unie si chce posvítit na třetí země nejen, co se týče kácení lesů, ale také nakládání s odpadem. Tuny evropského odpadu totiž končí právě v zahraničí, kde nemají tak přísné standardy pro jeho likvidaci a recyklaci jeho na starém kontinentě.

Konkrétně se chce zaměřit na země, které nejsou členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vývoz odpadů do těchto států by měl být podle komise možný, ale jen pokud cílové destinace doloží, že jsou schopné s odpadem nakládat udržitelným způsobem.

Odpad by podle komise měl být pod drobnohledem. Jakmile by EU zjistila, že její odpad způsobuje v některé třetí zemi problémy životnímu prostředí, vývoz do daného státu by mohla okamžitě zakázat.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

Vdova po kancléři Kohlovi nezdědí jeho milionové odškodnění za knihu

Vdova po někdejším německém kancléři Helmutu Kohlovi Maike Kohlová Richterová nemá dědický nárok na milionové odškodnění za knihu o svém zesnulém manželovi. V pondělí o tom rozhodl Spolkový soudní dvůr (BGH), který je nejvyšší německou soudní instancí. BGH tak potvrdil verdikt nižšího soudu, že nároky na odškodnění se nedědí. Kohlová Richterová se chtěla domoci pěti milionů eur (128,5 milionu korun).

Jádrem sporu je kniha s názvem Vermächtnis: Die Kohl-Protokolle (Odkaz: Kohlovy protokoly) z roku 2014, v níž autoři Heribert Schwan a Tilman Jens použili neautorizované citáty bývalého předsedy Křesťanskodemokratické unie (CDU) a dlouholetého kancléře, který vládl v letech 1982 až 1998. Kohl těsně před smrtí vysoudil odškodné, verdikt ale nikdy nenabyl právní moci. Ve sporu po Kohlově úmrtí pokračovala vdova, která usilovala o dědický nárok na odškodné.

"Předpoklad vrchního zemského soudu, že nárok na odškodné kvůli porušení osobních práv se v zásadě nedědí a že nárok zanikl úmrtím předchozího žalobce, je správný," uvedl ve zdůvodnění verdiktu Spolkový soudní dvůr. Ten také konstatoval, že odškodnění mělo být zadostiučiněním pro samotného Kohla, což již nelze po jeho smrti naplnit. A protože původní verdikt nebyl pravomocný, nestal se nárok součástí dědictví.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Ekonomická nálada v EU se v listopadu zhoršila, snížila se i v Česku

Ekonomická nálada v Evropské unii se v listopadu zhoršila, její index klesl o 1,1 bodu na 116,5 bodu. Ve své zprávě to dnes oznámila Evropská komise (EK). V České republice se index ekonomické nálady snížil na 91,6 bodu z říjnové hodnoty 92,3 bodu.

Ke zhoršení ekonomické nálady v EU velkou měrou přispěla slabší spotřebitelská důvěra. Domácnosti znepokojuje nová vlna šíření koronaviru a hrozba nových restriktivních opatření, poznamenala agentura Reuters.

V České republice se index spotřebitelské důvěry podle údajů EK propadl na minus 16,8 bodu z říjnových minus 7,6 bodu. Nálada se v Česku zhoršila také ve službách a maloobchodě, zlepšila se nicméně v průmyslu i ve stavebnictví.

Zdroj: ČTK
Další zprávy