Migrační problematika byla prvním z několika okruhů témat v diskusi, kterou Evropská vysílací unie (EBU) zorganizovala přímo v prostorách europarlamentu. Například Manfred Weber, zástupce Evropské lidové strany (EPP), která má velké šance volby vyhrát, zdůraznil potřebu silného zaměření na situaci v Africe. V jeho komisi by prý existoval komisař právě jen pro problematiku tohoto kontinentu.
Timmermans ve svých vystoupeních na situaci ve východní a střední Evropě narážel několikrát a také v jiných souvislostech. Poukázal například na nedávnou cestu maďarského premiéra a "přítele (ruského prezidenta) Vladimira Putina" Viktora Orbána do USA za prezidentem Donaldem Trumpem, který si podle něj přeje jako historicky první americký prezident Evropu slabou a rozdělenou.
Poprvé se jako lídr volební frakce před kamerami výrazněji představila Timmermansova kolegyně z Evropské komise - kde odpovídá za problematiku hospodářské soutěže - Margrethe Vestagerová, kterou do boje vyslali liberálové z ALDE. Výrazněji se projevila u otázek jako je zdanění nadnárodních korporací, kde navrhla zavedení minimální celoevropské míry zdanění těchto firem. Část diskuse zástupci stran věnovali také otázce nezaměstnanosti, především mladých lidí.
Zahradilovo "postupné přizpůsobování změně klimatu"
V debatě nechyběla ani otázka ochrany klimatu. Český europoslanec Jan Zahradil, který do voleb vede konzervativní a reformní frakci ECR, v této souvislosti zdůraznil potřebu postupného přizpůsobování, které bude sociálně udržitelné a bude mít správný časový rozvrh i realistické cíle.
Lidovec Weber varoval před ztrátou pracovních míst a zdůraznil, že v této oblasti věří především v inovace. Také podle Vestagerové by se změny evropského průmyslu, které si přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku vyžádá, mohly stát příležitostí, jak dát v unii vzniknout řadě pracovních míst. Weber také odmítl Timmermansovu představu evropské daně z emisí CO2, která by umožnila financovat programy potřebné k posílení ochrany klimatu.
Mezi šesti diskutujícími dnes večer nebyl žádný výrazný zástupce euroskeptických uskupení, která podle průzkumů v mnoha unijních zemích sílí, a do výsledku eurovoleb by tak mohla výrazněji promluvit. Před takovým vývojem ostatně mnozí z účastníků debaty varovali a do kamer evropské voliče žádali, aby přišli hlasovat. Příštích 751 europoslanců bude moci mezi 23. až 26. květnem vybrat okolo 400 milionů oprávněných voličů napříč EU. Budou mezi nimi i lidé z Velké Británie, kde se eurovolby kvůli odklad brexitu až na konec října nakonec konají také.
