Praha - Není tomu tak dávno, co se do historie kosmonautiky zapsala první soukromá vesmírná loď Dragon americké společnosti SpaceX.
Průlomový úspěch oslavila i americká Národní agentura pro letectví a kosmonautiku (NASA). Přistání sondy Curiosity na Marsu bylo doposud nejsložitějším manévrem provedeným na dálku ve vesmíru.
Pozadu ale nezůstává ani Evropa a její Evropská kosmická agentura (ESA). Ta v současné době vyvíjí vlastní "miniraketoplán" s multifunkčním nákladovým prostorem, který bude moci opakovaně létat na oběžnou dráhu.
Česko, ač členská země ESA, se na projektu nepodílí.
Malý nepilotovaný stroj Innovative Space Vehicle (ISV) má na orbitu dopravovat nejrůznější přístroje a provádět údržbu družic. Co přesně bude umět, se teprve ukáže.
Teoreticky se dokonce uvažuje o tom, že by mohl sloužit jako "kosmický uklízeč". A to tak, že by vysloužilé satelity nasměroval tak, aby shořely v atmosféře. Přistávat má na ranveji stejně jako již nepoužívané americké raketoplány.
"Projekt je průlomový v tom, že Evropa získá vlastní vesmírné plavidlo, které bude moci opakovaně létat na oběžnou dráhu a plnit tam nejrůznější mise," vysvětlil Aktuálně.cz Michal Kuneš z České kosmické kanceláře.
Praktický přínos bude podle Kuneše technologický. Díky vývoji ISV Evropa získá know-how a technologie, které bude moci uplatnit i později, třeba pro pilotované lety.
Je tu ale i přínos ekonomický - znovupoužitelné stroje vyjdou levněji.
Zkušební let prototypu? Už v roce 2014
S návraty a opakovanými lety do vesmíru zatím ESA zkušenost nemá. Projekt evropského raketoplánu Hermes byl zastaven v roce 1992 a vývoj návratového modulu pro kosmonauty z ISS X38 byl ukončen v roce 2002.
V současné době ESA pracuje na předchůdci miniraketoplánu - Intermediate eXperimental Vehicle (IXV). Na něm chce vyzkoušet klíčové technologie.
Pokud půjde vše podle plánu, uskuteční se zkušební let IXV o rozměrech 4,4 na 2,2 a 1,6 metru už v polovině roku 2014. Téměř dvoutunový stroj by se měl po krátkém letu na padácích snést do oceánu.
"Půjde asi o 2,5hodinový suborbitální let ve výšce kolem 450 kilometrů. IXV nemá křídla, takže bude manévrovat pomocí klapek. Na povrchu budou senzory, které zaznamenají cenné informace," objasňuje Kuneš.
Češi? Miniraketoplán není pro nás
Vlastní ISV, o jehož podobě a technických vlastnostech se teprve rozhodne, by měl být dokončen v roce 2018 nebo 2019. Má to ale háček. Další práce na něm musí povolit ministerská rada ESA, která se sejde příští týden v italské Neapoli.
Kompetentní ministři členských zemí ESA tam řeknou, kolik peněz bude mít agentura na výzkum vesmíru v příštích letech k dispozici. Neboli - zda na ISV vůbec budou peníze. Prototyp ale Evropané zkonstruují tak jako tak.
Finanční účast na jednotlivých volitelných programech ESA je dobrovolná. Vynakládání nemalých finančních prostředků (jen přípravná fáze ISV vyjde na 22 milionů eur) ale není ryzím mecenášstvím. Členským státům se vyplatí. A to nejen proto, že mají k projektům a jejich výstupům přístup jejich vědecká pracoviště.
"Zakázky získávají jen firmy zemí, které na projekty přispěly," vysvětlil Aktuálně.cz Kuneš. Které země se do projektu ISV zapojí, se ukáže právě v Neapoli.
Na IXV, tedy právě stavěném předchůdci, pracovaly Belgie, Francie, Irsko, Itálie, Portugalsko, Španělsko a Švýcarsko.
Česko zatím miniraketoplán neláká. Delegace vedená ministrem dopravy Pavlem Dobešem odjede do Itálie s tím, že celkový roční závazek české strany nesmí přesáhnout 385 milionů korun.
"Povinné roční poplatky, vypočítávané na základě HDP a počtu obyvatel, dosahují 200 milionů. I se závazky ve volitelných programech, kterých už se účastníme, je to 315. Vláda panu ministrovi schválila finanční strop ve výši 385 milionů korun tak, aby měl na ministerské radě manévrovací prostor," řekl Aktuálně.cz Dobešův náměstek Jiří Žák.
Česko je tedy ochotno do nových projektů investovat 70 milionů korun ročně.
