Dublin - Po dlouhé době první opravdu dobrá zpráva pro euro. Irští voliči řekli - podle očekávání - v referendu o fiskálním paktu Evropské unie jasné Ano. Podpořili tak smlouvu, která vládám signatářských zemí ukládá dodržovat vyrovnané rozpočty.
Po sečtení všech odevzdaných hlasů s fiskálním paktem souhlasilo 60,3 procenta voličů. Proti bylo 39,7 procenta. K volebním urnám přišla přesně polovina (50 procent) oprávněných voličů.
"Vláda si spíš oddechla, než že by bylo co slavit," řekl ministr dopravy Leo Varadkar.
Také vicepremiér Eamon Gilmore řekl, že on a jeho kolegové ve vládě výsledek referenda nepovažují za triumf, ale jen cítí úlevu. Zdůraznil, že při kampani potkával rozhořčené voliče a řekl, že je nyní odhodlán bojovat o to, aby Evropa nesázela jen na škrty, ale také na investice do růstu a pracovních míst.
"Tato vláda již pracuje na plánu, jak stimulovat naši ekonomiku a byli jsme mezi prvními zeměmi EU, které prosazovaly v Evropě růstovou strategii. Tato strategie nyní musí pokročit," řekl Gilmore.
"Myslím, že to je prostě projev podpory Irska Evropě," řekl o výsledcích hlavní ekonom společnosti Goodbody Stockbrokers Dermot O'Leary.
"Myslím, že výsledky dávají trochu víc jistoty, pokud jde o směr, jakým se ekonomika ubírá,"řekl Fergal O'Brien z Iské konfederace obchodu a zaměstnavatelů. "Ale nijak to nezastírá problémy, které máme v domácí ekonomice, tedy vysokou nezaměstnanost a nedostatek růstu."
Masivní kampaň odpůrců nezabrala
Nezabrala tak masivní kampaň, kterou vedli - a v posledních dnech ještě vystupňovali - odpůrci smlouvy v čele s levicovou republikánskou Sinn Féin. Za smlouvu horovala především pravicová vládní Fine Gael premiéra Endy Kennyho a irští labouristé.
Po irském Ano tak stačí, aby smlouvu, podepsanou letos v březnu 25 ze 27 členských zemí Unie, stvrdilo dalších osm z celkem sedmnácti zemí eurozóny.
Až doposud jej schválily parlamenty Řecka, Portugalska a Slovinska, ze zemí, jež nepoužívají společnou evropskou měnu, pak polský Sejm a rumunská Poslanecká sněmovna.
K tomu, aby pakt začal platit, stačí souhlas dvanácti zemí eurozóny. Státy, které si zatím ponechaly vlastní měnu, se ke smlouvě mohly, ale nemusely připojit. S výjimkou Česka a Británie tak učinily všechny členské země EU.
Referendum bylo závazné pouze pro Irsko, které si před lety uzákonilo, že o důležitých evropských záležitostech nechá vždy rozhodnout přímo občany.
V ostatních zemích rozhodují o evropských smlouvách poslanci parlamentu.
Irský dluh? Příští rok 120 procent HDP
Irský premiér se v uplynulých týdnech snažil své spoluobčany přesvědčit, aby smlouvě dali zelenou. A to pomocí argumentu, že její odmítnutí by se Irům brzy vymstilo. Ratingové agentury by totiž mohly znovu zhoršit hodnocení úvěrového rizika země, která by si pak na finančních trzích půjčovala peníze mnohem obtížněji než teď.
I tak se irské dluhopisy splatné v roce 2020 prodávaly v půlce května na sekundárních trzích s úrokem 7,62 procenta.
Irsko, které se právě vymanilo z nejhorší poválečné krize a směřuje konečně k růstu, si přitom drahé úvěry nemůže dovolit. Jeho dluh se má navzdory úspornému programu vlády příští rok vyšplhat na 120 procent HDP.
Zelený ostrov by v případě odmítnutí paktu navíc nedostal pomoc, jež bude napříště udělována v rámci Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Příští rok totiž Irsko dostane poslední tranše z balíku ve výši 85 miliard eur, které mu v roce 2010 společně poskytla Evropská unie, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond.
Pak si má na mezinárodních finančních trzích začít znovu půjčovat samo.
Z ESM budou moci čerpat jen země, které podepíší fiskální pakt, a zavážou se tak k dodržování vyrovnaných státních rozpočtů.
