Brusel - Největším nebezpečím pro Evropu jsou stále nové drogy. Ty mají obdobný účinek jako ty tradiční, ale dosud nejsou v hledáčku úřadů.
A ve chvíli, kdy je některá z psychoaktivních látek zakázána, výrobci ji dokážou rychle nahradit jinou, varoval Brusel ve výroční zprávě.
Nebezpečí takových drog spočívá v tom, že s nimi uživatelé nemají zkušenosti, tudíž se mohou snadno předávkovat.
Dostatečně prozkoumány navíc nejsou ani jejich destruktivní účinky na lidský organismus, dodává Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou problematiku (EMCDDA).
Česko není výjimkou
"Čelíme ještě složitějšímu trhu se stimulanty a nevyčerpatelnému zdroji nových drog, jež jsou stále různorodější. Skutečnost, že loni bylo zachyceno přes 70 nových drog, je sama o sobě důkazem, že se protidrogová politika musí přizpůsobit měnícímu se trhu," je přesvědčena eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová.
Třicet z nově zachycených syntetických látek spadalo do kategorie kanabinoidů, tedy látek napodobujících účinky THC. Tyto výrobky, jejichž účinky mohou být velmi silné, zaznamenali téměř ve všech evropských zemích, a to včetně České republiky.
Nepřítelem úřadů je v tomto směru internet, kde mohou dealeři a jejich zákazníci uzavírat obchody na jakékoliv vzdálenosti.
Tradiční drogy ustupují
Dobrou zprávou je, že klesá počet uživatelů tradičních drog, zejména heroinu a kokainu. Snižuje se také výskyt nejrizikovějšího injekčního užívání.
V Česku počet narkomanů, kteří si heroin píchají, spíše stagnuje. Díky relativní dostupnosti péče o závislé se navíc daří držet (v evropském měřítku) velmi nízký počet infikovaných HIV (méně než 1 %). Nejvíce HIV pozitivních (více než 10 na milion obyvatel) hlásí pobaltské země a Portugalsko.
Česko se zároveň spolu se Slovenskem a Maďarskem řadí k zemím s nejnižším podílem obyvatel závislých na heroinu (podle odhadů EMCDDA 1,2 až 1,3 na 1000 obyvatel). Největší podíl závislých na tisíc obyvatel pozorují ve Spojeném království (8 - 8,6), Irsku (6,2 - 8,1) a Rakousku (5,2 - 5,5).
Nelichotivé první místo v rámci Evropské unie naopak Česku patří u konopných produktů. Zkušenost s nimi přiznává 42 % Čechů ve věku od patnácti do šestnácti let. Naproti tomu v Norsku zkoušelo marihuanu či hašiš jen 5 % školáků stejného věku.
Léčba závislosti na "trávě"
Obecně platí, že konzumace konopí stagnuje nebo lehce klesá a kuřáci marihuany si ji často pěstují sami.
Zajímavým jevem je výrazný nárůst počtu lidí, kteří se přicházejí léčit se závislostí na konopí. Počet takových klientů stoupl v posledních letech asi o třetinu z odhadovaných 45 000, hlášených v roce 2006, na 60 000 v roce 2011. To z konopí dělá nejčastěji uváděnou drogu mezi klienty, kteří poprvé vyhledají pomoc.
V Česku a na Slovensku to neplatí, protože do léčeben nejčastěji míří lidé závislí na pervitinu (metamfetaminu). Tato droga, dříve užívána téměř výhradně v Československu, už na některých místech vytlačuje amfetamin. To platí zejména pro pobaltské a skandinávské země.
Náznaky problémového užívání už ale byly zaznamenány také v Německu (kam se pervitin vyváží z ČR), v Řecku či na Kypru.
