Ať je soudí v Iráku či Sýrii. Evropa nestojí o své občany zajaté v řadách teroristů, píše Le Monde

ČTK ČTK
Aktualizováno 8. 2. 2018 22:32
Evropským státům podle listu vcelku vyhovuje, že budou jejich občané v dotyčných zemích souzeni a stráví tam dlouhá léta ve vězení.
Bojovník Islámského státu mává vlajkou IS.
Bojovník Islámského státu mává vlajkou IS. | Foto: Zahraničí

Paříž - Evropské země nestojí o návrat svých občanů, kteří byli zajati v řadách islámských  extremistů v Iráku či Sýrii. I když mají námitky vůči tomu, aby tamní soudy takové lidi trestaly smrtí, vcelku jim vyhovuje, že budou jejich občané v dotyčných zemích souzeni a stráví tam dlouhá léta ve vězení.

Napsal to web listu Le Monde, který zkoumal stanoviska příslušných úřadů v Belgii, Německu, Francii, Británii a ve Švédsku. Jde o země, z nichž zamířily bojovat na Blízký východ v řadách hnutí Islámský stát (IS) stovky lidí.

Belgie nedávno projevila ochotu přijmout zpátky ze zhruba 500 svých občanů, kteří bojovali na Blízkém východě, jen děti mladší deseti let. Zaregistrovala tři desítky svých občanů zadržených po pádu iráckého Mosulu a několik dalších po dobytí syrské Rakky, tedy měst pod kontrolou bojovníků IS.

Zatím je oficiálně znám jen jeden případ souzeného belgického občana za terorismus v Iráku. Tarika Jadaouna čeká v nejhorším trest smrti. Brusel nemá s Bagdádem žádnou dohodu o vydávání občanů a nijak se nesnaží ani do věci jakkoli zasahovat. Podle nejmenovaného belgického soudního zdroje je na iráckých orgánech, aby konaly, jak uznají za vhodné.

Z Německa odešlo bojovat na Blízký východ kolem 960 islamistů, z nichž 145 padlo a 200 se vrátilo domů. Není jasné, kolik ze zbývajících 600 padlo do zajetí. V lednu irácký soud vynesl rozsudek trestu smrti nad padesátiletou Němkou marockého původu, která vstoupila do IS spolu s oběma svými dcerami.

Berlín na rozsudek v prvním případu souzeného německého občana za terorismus nijak oficiálně nereagoval. Po diplomatické lince ale vyvinul na Bagdád nátlak, aby rozsudek změnil na doživotí.

Z Británie odešlo na Blízký východ bojovat zhruba 850 lidí, z nichž 150 zahynulo a 400 se vrátilo do vlasti. Ani tady se přesně neví, kolik ze zbývajících 300 lidí bylo případně zajato. Znám je případ zatím pouze jednoho dopadeného, a to kurdskými milicemi v severovýchodní Sýrii. Kurdové už dali najevo, že bývalého studenta z Oxfordu s přezdívkou Džihádista Jack by vydali buď Kanadě, jejíž občanství také má, nebo Británii. Londýn ani Ottawa ale ani náznakem nedaly najevo, že by se chtěly nějak v případu angažovat.

Švédsko nedokázalo zabránit popravě

Švédsko zaznamenalo zhruba 300 lidí, kteří odjeli bojovat po boku islamistů na Blízký východ. Polovina se jich vrátila. Irák loni popravil Švéda iráckého původu, za což si Stockholm předvolal iráckého velvyslance k podání vysvětlení. Švédsko už po vynesení rozsudku smrti naléhalo na Irák, aby jej změnil na doživotí, ale marně.

Švédský premiér Stefan Löfven uznal, že za zločiny páchané v dané zemi musí dopadený pachatel očekávat, že tam bude i potrestán. Dodal ale, že Švédsko je rozhodně proti trestům smrti.

V Iráku a Sýrii se nachází přes 670 francouzských občanů, včetně skoro 300 žen. Rovněž Francie by podle její ministryně spravedlnosti Nicole Belloubetové "zasáhla", pokud by byl nějaký francouzský islamista odsouzen v Iráku nebo v Sýrii.

Přitom i francouzským úřadům bude vyhovovat, když si francouzští občané tresty odpykají v daných zemích i vzhledem k tomu, že zavřených islamistů ve svých vězeních má Francie více než dost, poznamenal web Le Monde.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy