Válka na Blízkém Východě posílila snahy Turecka vstoupit do klubu států Evropské Unie. V ní by mělo mít funkci spolehlivého "mostu" mezi křesťanstvím a Islámem, řekl Rehn.
Rehn pro sobotní vydání finských novin uvedl, že umírněný a demokratický režim v Turecku má pro EU strategický význam, pokud ovšem splní kritéria ke vstupu.
Infobox
VÍCE O TURECKU
- Turecko: exotika, která se vyplatí
- Turecko se opět třese před islamisty
- Arménie: Citlivá otázka pro Turecko
- Nelichotivé vysvědčení pro Turecko
- Rozhovor: Turecko nebude EU jen brát
Most mezi Evropou a Islámem
"Důležitost vyjednávání s Tureckem je ve světle vojenského konfliktu v Libanonu daleko vyšší," uvedl Rehn. "Pokud splní vstupní požadavky, může být silným mostem mezi Evropou a Islámem.
Turecko je již členem NATO a přístupové rozhovory s Evropskou Unií zahájilo v roce 2005. Diplomaté tvrdí, že nejdříve se ke 25člennému bloku států připojí za 10 let.
Jak politici, tak běžní obyvatelé EU se však k připojení Turecka staví vesměs negativně a podpora Turecka je, po připojení deseti postkomunistických zemí v roce 2004, slabá.
Třecí plochy
Brusel kritizuje Ankaru za zpomalování průběhu reforem po zahájení přístupových rozhovorů. Třecí plochy jsou hlavně lidská práva a rozdělený Kypr.
Rehn tvrdí, že konflikt v Libanonu, který by mohl posílit aktivity radikálů neznamená, že by relativně stabilní Turecko mohlo vstoupit do EU dříve, než splní zadaná kritéria.
"Turecko si nemůže myslet, že by mohlo přistoupit do EU kvůli své velikosti nebo strategické důležitosti," řekl Rehn.
EU kárá Turecko také za zákon proti spisovatelům a novinářům, kteří se zabývají státní bezpečností nebo armádou. "Nedovedu si představit, že bude mít Evropská Unie člena, který nehájí principy tak citlivé, jako je svoboda projevu."
Rehn také upozornil, že zahájení přístupových rozhovorů neznamená, že se daná země vždy musí automaticky stát členem EU, a to platí nejen u Turecka, ale i u dalších států, jako Chorvatsko nebo jiné balkánské země.
