Londýn/Brusel - V časech Margaret Thatcherové byl Nigel Farage rozhněvaný mladý muž nadšeně třímající prapor Konzervativní strany. Konzervativce opustil, když John Major podepsal v roce 1992 Maastrichtskou smlouvu.
Teď jim dělá problémy znovu. Nynější vůdce konzervativců David Cameron se koncem roku odmítl zavázat, že po květnových volbách do Dolní sněmovny a předpokládaném vítězství toryů vyhlásí referendum o Lisabonské smlouvě a Farage mu se svou Stranou za nezávislost Spojeného království (UKIP) krade voliče.
Podle posledního průzkumu nedělníku Sunday Times mají konzervativci před labouristy náskok už jen pouhá dvě procenta. V průběhu loňského roku si přitom vybudovali pohodlný náskok, který by jim zajistil absolutní většinu 326 poslanců.
Průzkum deníku Independent přiřkl labouristům dokonce první místo a 294 parlamentních křesel, torryům 277, liberálním demokratům 46 a ostatním stranám 33.
Farage má se svou stranou jen minimální šanci proniknout do Dolní sněmovny. Může ale v několika desítkách okrsků, kde měli labouristé v minulých volbách jen těsnou většinu, připravit torye o vítězství tím, že britští voliči dají svůj hlas UKIP.
Souznění s Klausem
Podobně jako vůdce irské strany Libertas Declan Ganley, si Farage velmi dobře rozumí s euroskeptiky v ČR.
"Jediným evropským státníkem, který s námi souzní, je český prezident Václav Klaus," neopomněla UKIP zdůraznit před Farageho návštěvou Prahy, uskutečněnou loni na jaře.
Farageho formace nemá v Dolní sněmovně jediné křeslo. Bob Spink, který v dubnu 2008 dezertoval od toryů k UKIP, byl v listopadu téhož roku přinucen přijmout status nezávislého poslance.
Podle think-tanku Bruges Group připravili Farageho spolustraníci při posledních volbách konzervativce o 27 poslaneckých míst. Letošními výsledky klání o křesla v Dolní sněmovně mohou Klausovi spojenci zahýbat ještě více.
V loňských volbách do Evropského parlamentu získali 16,5 procenta hlasů a třináct europoslanců. Úspěch Farageho nabudil natolik, že se v září zřekl postu šéfa strany, aby se mohl soustředit na předvolební kampaň. V buckinghamském okrsku kandiduje proti mluvčímu Dolní sněmovny, konzervativci Johnu Bercowovi.
Cameron loví středové voliče
Aby nikoho nenechal na pochybách, že to s ochranou britských zájmů myslí smrtelně vážně, stanul Farage v bruselském parlamentu v čele euroskeptické frakce Svoboda a demokracie.
Od Camerona, který by chtěl v čele britské vlády vystřídat labouristu Gordona Browna, se distancuje velmi zřetelně.
Cameron se po vzoru německé křesťanskodemokratické kancléřky Angely Merkelové snaží lovit středové voliče. Na některá témata, jako je globální oteplování, má diametrálně odlišné názory než jsou ty, jež hlásá český prezident.
Farage má v této otázce zcela jasno. Film Nepříjemná pravda amerického režiséra Davise Guggenheima, v němž vystupuje někdejší viceprezident USA Al Gore, známý svým tažením proti emisím skleníkových plynů, by v britských školách na hodinu zakázal.
Extempore v Bruselu
Body se však Farage snaží získat hlavně na půdě europarlamentu, kde se coby vynikající řečník může náležitě zviditelnit.
V úterý mu předseda parlamentu, Polák Jerzy Buzek, musel udělit pokutu ve výši třetiny poslaneckého platu, neboť urážel nového předsedu Evropské rady, Belgičana Hermana van Rompuye.
"Vyjádřit svobodně svůj názor je Bruselu zakázáno," kontroval Farage na sociální síti Twitter.
Rompuye předtím přirovnal k "mokrému hadru" a Belgii označil za "nezemi". Pro ostrá slovo nikdy nechodí daleko. Nové britské ministryni zahraničí Catherine Ashtonové svého času sdělil, že je "politickým Pygmejem".
