Lucemburk - Evropská unie dnes rázně odmítla, že by skutečným cílem projektu Východního partnerství bylo rozšiřování evropské sféry vlivu do zemí bývalého Sovětského svazu (konkrétně Běloruska, Gruzie, Ukrajiny, Moldavska, Arménie a Ázerbájdžánu).
Minulý měsíc to naznačil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který si v Bruselu postěžoval na údajně "hrubé zacházení" Unie s Běloruskem, jemuž prý sedmadvacítka vyhrožuje, aby neuznávalo nezávislost gruzínských provincií Abcházie a Jižní Osetie a vybralo si, "zda bude s EU, nebo proti ní".
"On sám (=Lavrov) ví, že je to nesmysl," ohradil se dnes v Lucemburku jménem českého předsednictví ministr zahraničí Karel Schwarzenberg proti tvrzení svého ruského kolegy. "Stojíme si silně za názorem, že žádné sféry vlivu existovat nemají - ani pro Rusy, ani pro nás," cituje jeho slova tisková agentura AFP.
EU chce podle Schwarzenberga pomoci postsovětským republikám s rozvojem proto, že "není v našem zájmu, aby za Unií příliš zaostávaly - to by vytvářeno problémy do budoucna."
Magnetismus evropské integrace
K nové slovní přestřelce obou politiků, kteří se vzájemně označují za přátele, dochází jen den před plánovaným zasedáním Stálé rady partnerství mezi EU a Ruskem v Lucemburku.
Schwarzenberga dnes v lucemburské metropoli podpořil i jeho švédský kolega a od července nastávající šéf Rady ministrů zahraničí EU Carl Bildt, podle něhož "mluví samo za sebe, že Lavrov okamžitě uvažuje v intencích sfér vlivu".
"(Projekt Východního partnerství) je naší odpovědí na přání těchto zemí přiblížit se evropské integraci. Je to jejich volba," prohlásil Bildt, podle něhož tento zájem svědčí o přirozeném "magnetismu" evropské integrace v daném regionu.
Východní partnerství, které má být oficiálně spuštěno 7. května na pražském summitu EU, je jedním z bodů, o nichž šéfové diplomacie sedmadvacítky na své dnešní schůzce v Lucemburku jednají.
