Brusel - Rozšíření Schengenu se odkládá. Bulharsko s Rumunskem do něj zatím nevstoupí, rozhodla ve čtvrtek Evropská unie.
Na zasedání ministrů vnitra EU se Rumunům a Bulharům nepodařilo získat potřebnou jednomyslnou podporu. I nadále tak zůstanou jedinými postkomunistickými členy Unie, kteří po sedmadvacítce nesmějí cestovat bez pasů.
Na rumunských a bulharských hranicích budou i dál hraniční kontroly.
Česko je přitom do schengenského prostoru chtělo, hlasovalo pro jejich vstup. Důvody Nizozemců a Finů, kteří se jako jediní postavili proti, jsou podle českého ministra vnitra Jana Kubiceho jen zástupné.
Obě nejmladší členské země EU splnily všechny technické podmínky, jako je třeba zabezpečení hranic a podobně. Některé státy jim ale vytýkají nedostatečný boj proti organizovanému zločinu a korupci. A právě kvůli tomu Bulharsko a Rumunsko v Schengenu nechtějí.
"Mě osobně a samozřejmě i Českou republiku mrzí, že Bulharsko a Rumunsko, přestože splnily všechny podmínky pro přijetí do Schengenu, přijaty nebyly," řekl novinářům Kubice.
O tom, že proti budou minimálně Nizozemci, se dopředu vědělo. Nizozemský ministr pro přistěhovalectví Gerd Leers navíc postoj své země zopakoval i před začátkem jednání v Bruselu.
"Naše pozice je jasná. Nejsme v tuto chvíli pro rozšíření," řekl Leers.
"Organizovaný zločin a korupce jsou, domnívám se, v různé míře ve všech zemích, takže tento důvod mi přijde poněkud zástupný," poznamenal Kubice k argumentům, které jak Nizozemsko, tak Finsko zmiňují jako hlavní důvod svého odmítavého postoje.
"Bulhaři a Rumuni jsou v zoufalé situaci, kdy investovali obrovské lidské zdroje a peníze do přístupu k Schengenu a musejí to vysvětlit svým občanům," podotkl český ministr. Z obou těchto zemí zaznívá, že jejich kritici se jen snaží vyjít vstříc domácímu veřejnému mínění a také požadavkům nacionalistů, kteří mají zastoupení v tamních parlamentech.
Ve čtvrtek byly na stole i kompromisní možnosti, jak situaci vyřešit. Ty počítaly s tím, že by se schengenský prostor o Bulharsko s Rumunskem rozšířil postupně ve dvou fázích.
Nejprve by padly kontroly na letištích a námořních hranicích, na pozemních hranicích by se tak stalo až později. Avšak ani to pro Nizozemsko a Finsko nebylo přijatelné.
Polské předsednictví EU teď zřejmě bude chtít, aby se rozšíření Schengenu dostalo na jednání říjnového summitu - tedy schůzky šéfů států a vlád zemí sedmadvacítky.
"Pakliže by se neodehrálo alespoň to u leteckých a námořních hranic, tak se ta situace totálně zablokuje a pak nikdo nebude vědět, jak z ní ven," upozornil ministr Kubice.
Schengenský prostor funguje tak, že když do něj lidé vstoupí, neměli by až na výjimky při cestách do jiných zemí bloku procházet klasickými hraničními kontrolami. Tvoří ho 25 zemí - jde o 22 států EU (všechny kromě Bulharska, Rumunska, Británie, Irska a Kypru) a také Island, Norsko a Švýcarsko.
V prostoru žije přes 400 milionů obyvatel.
