Brusel/Berlín - Až dosud platila Evropská unie za tahouna všeho, co souviselo s ochranou klimatu. Vlády svých členských zemí například právně zavázala, že musí zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů v energetickém mixu.
Jednotlivé státy sice mohly samy navrhnout, o kolik procent (a to podle svých možností), to pak ale také musejí splnit. Cíl je, jak bylo řečeno, závazný.
Co platí teď, po roce 2020 zřejmě platit nebude.
Deník Süddeutsche Zeitung v Bruselu zjistil, že EU členské státy už k žádným konkrétním číslům a závazkům nutit nehodlá.
Předseda Evropské komise José Barroso chce rozhodnutí o tom, kolik energie vyrobí třeba v Česku větrné, vodní a sluneční elektrárny, nechat čistě na české vládě.
V minulosti dojednané cíle (Česko se zavázalo ke 13 procentům) mají být splněny do roku 2020. Pro období po roce 2020 už se žádné podobné národní závazky ohledně obnovitelných zdrojů energie neplánují.
Cíl "20-20-20"
Podle momentálně platných pravidel má podíl energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020 v celé EU povinně vzrůst o 20 procent a emise skleníkových plynů naopak o 20 procent poklesnout.
Dvacetiprocentní má být i energetická úspora. Česko přijde jen splnění třetího jmenovaného cíle - úspory energie - na asi 180 miliard korun.
Porovnávají se údaje za rok 1990 a 2020.
Jediné, co podle Süddeutsche Zeitung zůstane právně závazné i po roce 2030, je snižování emisí.
Původní návrh pro celou EU v tomto bodě zněl: snížit do roku 2030 emise o 40 až 45 procent (v porovnání s rokem 1990). Některé členské země už ale couvají a chtějí jen 35 až 40 procent.
U "čisté" energie má být vágně řečeno pouze to, že se Unie jako celek bude snažit zvýšit její podíl na 24 až 27 procent.
"Ve světě ztratíme vliv"
Diplomaté, kteří se ochranou klimatu zabývají, upozorňují, že takto obecně definovaný cíl (bez toho, aby se k něčemu zavázaly přímo vlády) Evropě uškodí ve světě. Například na mezinárodní konferenci o klimatu v Paříži v roce 2015, kde má být podepsána nová dohoda o ochraně ovzduší.
"V souvislosti s Paříží je to velmi slabý mandát," cituje Süddeutsche Zeitung vysoce postaveného unijního diplomata. Evropa podle něj ztratí všechny páky, aby ostatní přiměla dělat pro ochranu klimatu víc.
S obratem v postoji k obnovitelným zdrojům energie nesouhlasí ani Německo (vláda Angely Merkelové údajně do Bruselu poslala e-mail, v němž vysvětluje, že pro Němce je definování závazných cílů naprosto stěžejní, mimo jiné kvůli povzbuzení "investiční chuti", které si přechod na čistou energii žádá).
Cíl "20-20-20" schválila EU v roce 2007. V době, kdy Unii předsedalo právě Německo.
Potíže s přenosovou sítí
Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v Německu loni vzrostl na rekordních 23,4 procenta. Do roku 2020 ho hodlá zvýšit na 35 procent, do roku 2050 dokonce až na 80 procent.
"To není utopie," upozorňuje analytik Patrick Zandl. "Některé studie očekávají, že americká ekonomika v té době již bude využívat přes devadesát procent energie z obnovitelných zdrojů."
Přechod na čistou energii má ale i svoje úskalí.
"Koncept menších elektráren rozmístěných ve více lokalitách je obtížně ukočírovatelný centrální přenosovou sítí a ta dostává pořádně zabrat," napsal Zandl v deníku Insider. "Problémy se logicky přelévají do sousedních sítí, v případě Německa především české a polské, které jsou nejblíže při přetokách elektřiny ze severu (kde jsou větrné farmy) či z jihu, kde jsou farmy sluneční."
A co jádro?
Německo si už spočítalo, že do posílení centrální přenosové sítě bude muset investovat desítky miliard eur, přičemž výstavba nepůjde zdaleka tak rychle, jak by bylo potřeba.
Ne všichni mají navíc na podporu obnovitelných zdrojů tentýž názor jako Němci. Třeba Francouzi chtějí kupříkladu ke snížení emisí dospět tím, že ještě více vsadí na jadernou energetiku.
V Německu nebo Rakousku je ale něco takového nepřijatelné.
