Foto: Reuters

Turbulentní roky

Erdogan nastoupil do prezidentského úřadu v srpnu 2014 jako vítěz prvních přímých voleb prezidenta v historii země. Parlamentní volby, které vyhrála jeho AKP, se konaly v listopadu 2015. Sestavením vlády Erdogan pověřil Ahmeta Davutoglua. V roce 2016 ho vystřídal Binali Yildirim.

Hlavní události, které od té doby předefinovaly vnitropolitickou scénu v Turecku, ale zasáhly i do života obyčejných lidí, jsou dvě.

Nezdařený pokus o převrat a následné čistky a referendum o změnách ústavy a výrazné posílení pravomocí prezidenta.

Za nezdařeným pokusem o vojenský puč z noci na 17. července 2016 stála i část turecké armády. Celá akce a její překažení stálo život asi 290 lidí, zraněných bylo okolo 1400. Přes šest tisíc příslušníků armády a justice skončilo za mřížemi.

Za strůjce celé akce Erdogan označil duchovního Fethullaha Gülena žijícího v USA a vyhlásil v Turecku výjimečný stav. Ankara také spustila rozsáhlé čistky nejen v bezpečnostních složkách země, ale také ve státní správě. O místo přišlo na sto tisíc státních zaměstnanců.

Díky dosud trvajícímu výjimečnému stavu může také vláda bez souhlasu parlamentu přijímat řadu opatření, která mohou omezovat práva občanů.

V dubnu 2017 pak v referendu těsnou většinou 51,3 procenta hlasů prošla ústavní reforma, která přeměnila politický systém v Turecku z parlamentního na prezidentský a hlavě státu přiznala nové, silnější pravomoci. Letos v dubnu byly oznámeny předčasné volby, které se konají právě tento pátek a po nichž vstoupí nový systém v platnost.