Erdogan rozehrál velkou diplomatickou hru. O Finsko a Švédsko v NATO mu nejde

ČTK ČTK
Aktualizováno 16. 5. 2022 20:14
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan svým postojem k možnému členství Švédska a Finska v Severoatlantické alianci rozehrál další hru, v níž mu vůbec nejde o vstup těchto dvou zemí do NATO. Jeho cílem je posílení vlastní pozice na domácí politické scéně či snaha přimět Washington, aby mu mimo jiné umožnil nákup nových stíhaček F-16, napsal turecký opoziční server Ahval.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. | Foto: Reuters

Páteční Erdoganovo vyjádření, že vstupu Švédska a Finska do NATO není nakloněn, analytiky nepřekvapilo. Stejně jako je nepřekvapilo, že mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin posléze mírnil vyjádření svého šéfa a řekl, že Turecko Švédsku a Finsku dveře nezavírá. Oba tak otevřeli prostor pro "velké handlování", v němž jim nejde o Švédsko ani Finsko.

Kalin jednal jako obvykle: kdykoli Erdogan, jehož neomalený způsob vyjadřování je dobře znám, zajde "příliš daleko", přiběhne Kalin s hasicím přístrojem. Později přišel s bližším vysvětlením turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu, který po jednání ministrů NATO v neděli v Berlíně řekl, že Švédsko a Finsko musí přestat podporovat organizace považované Ankarou za teroristické a zrušit veškerá omezení vývozu do Turecka.

Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová uvedla, že dohoda s Tureckem zatím není a že obě strany se rozhodly nechat jednání na svých diplomatech. Řekla také, že Cavusoglu trval na tom, aby všechny kurdské organizace v Sýrii byly považovány za součást organizace Strana kurdských pracujících (PKK). Tu považuje za teroristickou i Západ a turecká vláda proti ní bojuje doma i v syrském a iráckém pohraničí. Podle Lindeové ale Švédsko ukončilo kontakty se syrskými kurdskými ozbrojenými skupinami. Ty v Sýrii mezinárodní koalici v čele s USA výrazně pomohly v boji proti radikálům z teroristické organizace Islámský stát.

Tak o co tedy v této hře jde? Jak rozšifrovat poslední krok Ankary? V první řadě to nemá nic společného se Švédskem ani Finskem. Turecký prezident si uvědomuje rostoucí tlak na domácí politické scéně kvůli hluboké ekonomické krizi před blížícími se volbami, jež se musí konat do června příštího roku. Za druhé, Erdogan potřebuje přesvědčit Washington, aby mu dovolil nakoupit větší množství modernizovaných stíhaček F-16 poté, co USA v reakci na turecký nákup ruského systému protiletadlové obrany S-400 zrušily tureckou účast v programu stíhaček poslední generace F-35.

Erdoganova vrtošivá zahraniční politika poslední dekády ho přiměla k řadě obratů na Blízkém východě. Turecká vláda potřebuje peníze a zároveň chce posílit vztahy s Bílým domem. Erdogan přišel s olivovou ratolestí za Spojenými arabskými emiráty a Saúdy, ale ti zatím neodpověděli takovou finanční podporou, jakou si představoval.

Turecký prezident proslul tím, že vytváří zmatek, dokud nevidí příležitost vyjít z něj jako vítěz. To se mu ale ne vždy daří. V poslední době mu, zdá se, dochází štěstí. Například už nemůže používat jako politickou kartu hrozbu posílání syrských uprchlíků do Evropy, když Evropa nyní zvládá přijímat ukrajinské běžence a když jeho domácí političtí oponenti na něj vytvářejí tlak, aby Syřany posílal zpět do vlasti.

Podmíněná turecká podpora vstupu Švédska a Finska do NATO je záminkou a jejím cílem je Bidenova administrativa. Erdogan nutně potřebuje vylepšit svou politickou image a být brán vážně Bidenem, proto eskaluje.

Erdogan je rovněž frustrovaný tím, že řecký premiér Kyriakos Mitsotakis byl na dnešek pozván do Bílého domu. V úterý řecký premiér promluví v americkém Kongresu, kde bude nepochybně mluvit i o "vážných hrozbách pro řeckou územní integritu" ze strany svého souseda a spojence v NATO Turecka.

Erdogan: Turecko neschválí rozšíření NATO o Švédsko a Finsko

Později v pondělí Erdogan zdůraznil, že Turecko neschválí rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko. Uvedla to agentura Reuters. Politik znovu zopakoval, že obě země drží ochranou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Podle něj diplomaté z obou skandinávských zemí ani nemají jezdit do Turecka vyjednávat o záměrech svých vlád. Stockholm a Helsinky dnes oznámily úmysl vyslat své zástupce jednat s Ankarou.

Švédsko Erdogan označil za inkubátor teroristů. "Ohledně rozšíření NATO neustoupíme těm, kteří zavedli sankce proti Turecku," řekl na tiskové konferenci turecký prezident.

Turecká média v pondělí informovala, že Stockholm a Helsinky nevydaly do Turecka 33 lidí, kteří podle tureckých úřadů jsou členy Strany kurdských pracujících (PKK) či příznivci klerika Fethullaha Gülena. PKK Ankara označuje za teroristickou organizaci a Gülenovy příznivce viní z osnování neúspěšného vojenského puče v roce 2016.

V neděli šéf NATO Jens Stoltenberg vyjádřil názor, že Ankara rozšíření aliance nezablokuje. Přijetí nových zemí do aliance totiž musí schválit všichni stávající členové. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

V Kralupech nad Vltavou hoří plastový odpad, hasiči vyhlásili nejvyšší stupeň poplachu

Na okraji Kralup nad Vltavou na Mělnicku hoří od odpoledne v areálu kovošrotu plastový odpad. Je vyhlášen zvláštní, tedy nejvyšší stupeň poplachu. U požáru zasahuje 30 jednotek hasičů a speciální technika, hasit budou zřejmě celou noc.

Odpoledne začala hořet zhruba 50 metrů široká hromada plastového odpadu v areálu kovošrotu. Kolem 19. hodiny zvýšili hasiči stupeň poplachu na nejvyšší, který vyhlašují při mimořádných událostech. Počet jednotek se zvýšil ze 13 na 30, na místě zasahuje záchranný útvar hasičů ze Zbirohu a Jihlavy se speciální technikou na rozhrabávání. "Rypadly budou rozhrabávat hromadu hořícího odpadu a hasiči ji budou prolévat vodou, řekl mluvčí krajských hasičů Tomáš Bakalář. Jeden hasič při zásahu utrpěl lehčí zranění.

Chemická jednotka z laboratoře v Kamenici, která monitoruje případný únik škodlivých látek do ovzduší, zatím zvýšené hodnoty nezjistila, podle Bakaláře bude v měření pokračovat. Lidem v části Lobeček doporučilo město podle starosty Marka Czechmanna nevětrat.

Policie se bude zabývat vyšetřováním příčin požáru až po dohašení, které může trvat celou noc. "Vzhledem k tomu, že zde před několika dny již k menšímu požáru došlo, bude zřejmě jednou z variant příčin i úmyslné zapálení," řekla policejní mluvčí Barbora Schneeweissová. Podle ní zřejmě požár nezpůsobí finanční škodu, protože jde o odpad. 

před 4 hodinami

Na jezu v Českém Krumlově se převrátil raft, záchranáři pátrají po jednom muži

Na jezu v Českém Krumlově se dnes vpodvečer převrátil raft. Čtyři lidé vyplavali, po jednom muži pátrají záchranáři a policie. Na twitteru o tom informovala policie. V řece Vltavě je po deštích zvýšený průtok vody. Právě dnes varovali policisté především vodáky, kteří sjíždějí Vltavu a proplouvají Českým Krumlovem, aby byli velmi opatrní. "Vltava je v těchto dnech nebezpečná, hladina je zvýšená a je zaznamenán větší průtok vody v řece, " uvedli.

Další zprávy