Za jejich pomoci by Evropská unie mohla lépe čelit případné chřipkové pandemii, která by podle varování vědců mohla propuknout v případě mutace viru ptačí chřipky.
"Komise soudí, že nastal čas, aby ministři přijali politické rozhodnutí vytvořit, či nevytvořit v EU strategickou zásobu antivirotik," uvedl dnes mluvčí komisaře pro zdraví a ochranu spotřebitelů Philip Tod. Dodal, že případné společné zásoby by byly jen doplňkem zásob, které si již vytvářejí členské státy.
Antivirotické léky, jako Tamiflu švýcarské firmy Roche, představují "první linii obrany" v případě přenosu ptačí chřipky na člověka či v hypotetickém případě chřipkové pandemie. Nápad vytvořit společné zásoby v EU vznikl poté, co se ptačí chřipka přenesla z Asie do Evropy, ale žádné rozhodnutí dosud nepadlo.
EK dnes současně oznámila, že od února do 21. května bylo v 13 z 25 členských zemí zaznamenáno celkem 741 případů viru ptačí chřipky, převážně v nebezpečné podobě H5N1. Ale pouze ve čtyřech případech se virus objevil i v drůbežích chovech, které byly vzápětí zlikvidovány. Počet nových výskytů má přitom od poloviny dubna klesající tendenci. Ani v jednom případě se virus H5N1 nepřenesl na člověka.
Nejvíce případů ptačí chřipky se objevilo v Německu (326), dále pak v Rakousku (117), Polsku (64), ve Francii (62), v Dánsku (42), Řecku (32), ve Slovinsku (28), Švédsku (21), v Itálii a Maďarsku (shodně 16), Česku (14) a ve dvou případech také na Slovensku a v jednom v Británii. Statistiky EK ale nezahrnují údaje za poslední týden.
V posledních deseti měsících bylo přitom testováno téměř 100.000 divokých ptáků. Z potvrzených případů, kdy ptáci byli infikováni virem H5N1, více než tři pětiny připadly na labutě, 16 procent na kachny, necelá čtyři procenta na dravce a zbytek na ostatní.
Počátkem května příslušný výbor EU prodloužil platnost řady preventivních opatření proti šíření ptačí chřipky, většinou až do konce roku, v případě zákazu dovozu živého ptactva pak do konce července.
Ve světě registruje od roku 2003 Světová zdravotnická organizace (WHO) přes 200 lidí nakažených virem ptačí chřipky, z nichž 127 nemoci podlehlo. Většina obětí pochází z asijských zemí. Především v Asii byly kvůli ptačí chřipce rovněž vybity desítky milionů kusů drůbeže.
