Teherán - Nedávno zvolený egyptský prezident Muhammad Mursí se na summitu Hnutí nezúčastněných zemí v Íránu ostře opřel do syrského režimu prezidenta Bašára Asada i všech, co ho podporují.

Boj rebelů označil za "povstání proti represivnímu režimu" a státy, které samy sebe nazývají nezávislými, vyzval, aby se k němu přidaly.

"Solidarita s bojem syrského lidu proti represivnímu režimu, jenž ztratil legitimitu, je naší etickou povinností a politickou i strategickou nezbytností," prohlásil Mursí při první oficiální návštěvě hlavy Egypta v Íránu od roku 1979.

"Musíme všichni vyjádřit plnou solidaritu s těmi, kdo bojují za svobodu a spravedlnost v Sýrii, a tyto sympatie přetavit v čistou politickou vizi, která podpoří mírový přerod v demokratické zřízení a vládu práva, za což Syřané bojují," dodal egyptský prezident.

Syrské povstalce pak Mursí přirovnal k Palestincům a dodal, že je jeho země připravena pomoci všem, kdo bojují proti prolévání krve.

Syrský ministr zahraničí Valída Mualim Mursího projev nenechal bez odezvy. Poznamenal, že je to právě Mursí, kdo "podněcuje další zbytečné prolévání krve".

Postoj Egypta je důležitý mimo jiné proto, že Káhira v Teheránu převzala rotující předsednictví.

Hnutí nezávislých států vzniklo v době studené války, aby sdružilo země třetího světa, které se nechtěly připojit ani k sovětskému bloku, ani k Západu. Impulsem k jeho vzniku byla schůzka hlav afrických a asijských států v indonéském Bandungu v roce 1955.

Z hlediska mezinárodních vztahů Muhammad Mursí podle káhirského zpravodaje a komentátora BBC Jona Leynea ukázal, kam bude směřovat nová egyptská zahraniční politika.

Západu tím v podstatě vyslal dvě zprávy. Jednu dobrou a jednu špatnou. Ta špatná je, že se Egypt bude chovat suverénně, tedy nebude nadále jednat v kooperaci se Spojenými státy, potažmo NATO.

Dobrou zprávou naopak je, že se Mursí postavil proti Ahmadínežádovi, a prozatím tak nevznikne koalice muslimských zemí namířená proti Západu, jak se obávali někteří komentátoři.