Káhira - Egyptská vláda vytáhla do boje proti ženské obřízce. Schválila zákon, který s okamžitou platností zakazuje chirurgické odstraňování vnějších ženských genitálií - s výjimkou případů, kdy je takový zákrok "lékařsky nezbytný".
Země zakázala obřízku už dříve, nyní však parlament schválil zvláštní ustanovení v zákoně a navíc zavedl sankce. Za porušení zákazu hrozí pokuta (v přepočtu asi 3000 až 15000 korun) nebo vězení až na dva roky.
Právě Egypt patří - společně se Súdánem, Etiopií či Eritreou - k zemím, kde je odstraňování ženských genitálií nejrozšířenější.
Odhady se různí: podle některých zdrojů podstoupilo obřízku až 98 procent Egypťanek - a to včetně křesťanek, kterých žije v Egyptě několik milionů. Jiné údaje však uvádějí, že se četnost tohoto po staletí praktikovaného zvyku v posledních letech díky apelům vlády i mnohých duchovních podařilo výrazně snížit.
Čtěte také: Egypt zápasí s ženskou obřízkou. A prohrává
Souvisí obřízka s islámem?
Proti zákazu obřízky však protestuje opoziční Muslimské bratrstvo. „Islám obřízku nezakazuje," citovala agentura AFP předsedu poslaneckého klubu tohoto radikálního islamistického hnutí v egyptském Lidovém shromáždění Saada al-Katátního.
Většina muslimských autorit, znalců Koránu a politiků se však na věc dívá jinak: ženská obřízka není součástí islámu a jde o zvyk, který ničí práva a životy žen a měl by co nejdřív zcela vymizet.
Ženská obřízka navíc není zcela muslimským specifikem. Provádí se hlavně v Africe, ale ve většině mimoafrických muslimských států se tento zákrok provádí jen výjimečně nebo vůbec.
Ženská obřízka, tedy částečné nebo úplné odstraňování genitálií, se v Egyptě provádí od starověku. V této arabské zemi je většinou prováděna mírnější forma, kdy je odstraňována předkožka, případně špička klitorisu.
V některých jiných oblastech Afriky se během bolestivého rituálu, vykonávaného obvykle mezi čtvrtým a desátým rokem života, odstraňují klitoris, malé stydké pysky a někdy i velké pysky, což často vede ke ztrátě citlivosti či bolestem během pohlavního styku. Po zákroku hrozí krvácení či infekce, které mohou vést až k úmrtí. Vyskytují se také problémy u porodu a psychické následky.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je ve světě každoročně tento zákrok proveden 3 milionům dívek, většinou ve východní a subsaharské Africe.
Dlouholetý boj proti obřízce
Nové egyptské nařízení je součástí dlouho diskutovaného zákona o právech dětí. Proti i za jeho přijetí se v zemi konaly demonstrace.
V zákoně nakonec zůstalo ustanovení, že odstraňování vnějších genitálií mohou lékaři provádět ve výjimečných případech „lékařské nezbytnosti". Podle kritiků právě tento bod může být zneužíván.
Snahy o zákaz ženské obřízky existují v Egyptě už řadu let. V roce 1997 tehdejší ministr zdravotnictví vydal nařízení, že obřízku může provádět jen ve výjimečných situacích kvalifikovaný lékař. Legislativa postupně přitvrzovala a obřízka se stala nežádoucí praktikou. Nyní parlament schválil i patřičný zákon, navíc s hrozbou sankcí za jeho nedodržování.
Proti ženské obřízce tvrdě bojují i vlády některých dalších afrických zemí - například Pobřeží slonoviny. Po staletí dodržovaný rituál opředený řadou pověr však mizí z africké společnosti velmi pomalu.
