Složitá situace v durynském zemském sněmu byla výsledkem říjnových zemských voleb, po nichž vláda Levice, SPD a Zelených ztratila většinu. Žádnou novou se od té doby najít nepodařilo. Početní většinu - 48 křesel - v 90členném parlamentu sice mají křesťanští demokraté (CDU), svobodní demokraté (FDP) a AfD, vládu s AfD ale všichni odmítají.

Počítalo se proto s tím, že únorové hlasování povede k volbě Ramelowa, který byl premiérem už od roku 2014, a vytvoření menšinové vlády Levice, SPD a Zelených. Nakonec z něj ale překvapivě o jediný hlas jako vítěz vzešel svobodný demokrat Thomas Kemmerich, zvolený zákonodárci vlastní FDP a také CDU a AfD.

Jak FDP, tak CDU přitom předtím opakovaně zdůrazňovaly, že s AfD v žádném případě spolupracovat nebudou.

Velmi prudká proto byla reakce politiků v Berlíně. Kancléřka Angela Merkelová (CDU) volbu označila za neodpustitelnou, další politici hovořili o prolomení tabu. Kemmerich nakonec pouhých 24 hodin po zvolení do funkce oznámil, že v ní skončí. V důsledku dění v Durynsku se pak k odchodu z čela CDU rozhodla Annegret Krampová-Karrenbauerová, která ve straně ztratila autoritu.

Od únorového hlasování politici v Durynsku hledali cestu z krize. Situace nakonec vyústila do středečního trojkolového hlasování. V prvních dvou kolech ani Ramelow, ani radikální šéf durynské AfD Björn Höcke nadpoloviční většinu všech poslanců nezískali.

Ve třetím kole, v němž stačila prostá většina, už kandidoval Ramelow sám. Obdržel 42 hlasů, tedy přesně tolik, kolik jich mají strany jeho menšinové koalice.

Ramelow, který je považován za umírněného politika, by měl ale menšinovou vládu vést jen do 25. dubna příštího roku. Pak se ve dvoumilionové spolkové zemi mají uskutečnit předčasné volby.