Přes deset procent hlasů v prvním kole zřejmě získá rovněž kandidátka Republikánů (LR) Valérie Pécresseová a další zástupce krajní pravice Éric Zemmour. Na listině je rovněž mimo jiné socialistická starostka Paříže Anne Hidalgová či krajně levicový politik Jean-Luc Mélenchon.
Všichni kandidáti museli získat nejméně 500 podpisů od místních volených činitelů z nejméně 30 departmentů, kterých je ve Francii celkem 101.
Na kandidátní listinu se nakonec probojoval i krajně levicový kandidát Philippe Poutou, který se o prezidentství ucházel již v letech 2012 a 2017. Ještě ve čtvrtek přitom podle posledního součtu disponoval jen 439 podpisy volených činitelů z místních samospráv.
Dostatečný počet podpisů naopak nenasbíral François Asselineau, kandidát prosazující odchod Francie z EU a NATO, který se před pěti lety do soubojů o Elysejský palác dostal.
List Les Échos v pondělí zveřejnil nový průzkum veřejného mínění od společností OpinionWay a Kéa Partners, podle nějž má největší šanci na úspěch nynější hlava státu Macron.
Sondáž rovněž potvrdila trend z posledních dní, který ukazuje, že Macronovi strmě stoupá podpora od vypuknutí války na Ukrajině. Podle nové ankety jej nyní podporuje 30 procent voličů, tuto hranici přitom překonal v průzkumech těchto společností poprvé. Za poslední týden mu vzrostly preference o šest procent, přičemž podobně výrazný vzestup vyplývá i z jiných sondáží, poznamenává Les Échos.
Druhý největší počet hlasů (18 procent) by v prvním kole voleb získala Le Penová. Složení druhého kola voleb, do něhož postupují dva nejúspěšnější kandidáti, pokud nikdo nezíská přes 50 procent v prvním kole, by tak bylo stejné jako před pěti lety. I letos by přitom v souboji s Le Penovou podle průzkumu Les Échos zvítězil Macron, a to s 59 procenty hlasy.
