Kodaň - Současná Evropa se kromě dluhů utápí také v alkoholu. Vypije se ho tu totiž přibližně dvakrát více než ve zbytku světa.
Průměrná roční spotřeba v Evropě činí asi dvanáct a půl litru čistého alkoholu na osobu, což představuje necelé tři sklenky denně. Vyplývá to ze závěrů nové zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) a Evropské komise.
Zpráva zmiňuje i výrazné zdravotní dopady, které s sebou zvýšená konzumace alkoholu přináší.
Po kouření a vysokém krevním tlaku je alkohol třetím nejvýznamnějším rizikovým faktorem onemocnění a smrti v Evropě.
Jen pro ilustraci - v roce 2004 byl alkohol příčinou přibližně každého sedmého úmrtí u mužů a každého třináctého úmrtí u žen.
Ačkoliv se průměrná spotřeba v celé Evropě příliš nemění, dochází ke změnám především na regionální úrovni. Zatímco v západní a jižní Evropě se spotřeba alkoholu snižuje, východní Evropa a severské země hlásí její nárůst.
Nejen Zolův zabiják
Autoři studie zmiňují i roli alkoholu jako odborníky uznaného karcinogenu, který například zvyšuje riziko výskytu rakovin ústní dutiny, žaludku, tlustého střeva nebo prsu.
Nadměrná konzumace alkoholu zvyšuje pravděpodobnost infarktu nebo mrtvice a oslabuje funkci imunitního systému, se všemi důsledky, které to s sebou nese. Podporuje zejména náchylnost k infekčním chorobám.
Jako nejúčinnější cestu k zamezení nadměrnému pití uvádí zpráva zvyšování ceny alkoholických nápojů; jako méně účinné, ale přesto stále významně přispívající ke snižování spotřeby alkoholických nápojů, je potom omezení jejich dostupnosti (například prodejem ve speciálních obchodech) a omezení reklamy v médiích a na sociálních sítích.