Říká se mu "rakev". V detenčním centru, kde byl Djoković, čekají někteří lidé i roky

Jana Václavíková Jana Václavíková
14. 1. 2022 17:57
Na podporu srbského tenisty Novaka Djokoviče protestovaly před hotelem v australském Melbourne, kde byl držen kvůli zrušenému vízu, desítky jeho fanoušků. Jen o několik metrů dál stála s cedulemi v rukou druhá skupina. Místo Djokoviče ale chtěla upozornit na to, že ve stejné budově jsou uvězněni lidé, kteří přijeli do Austrálie požádat o azyl. Někteří jsou zavřeni i deset let.
Lidé protestující za propuštění uprchlíků z australského Park Hotelu.
Lidé protestující za propuštění uprchlíků z australského Park Hotelu. | Foto: Reuters

"Drží ho jako vězně. Není to spravedlivé, je to nelidské. Příšerné ubytování, je to nějaký malý imigrační hotel," stěžovala si na ubytovací podmínky svého syna Dijana Djokovičová. Tenista měl v pokoji údajně brouky a dostával špatné jídlo. O zlepšení jeho podmínek usilovala i srbská vláda.

Po čtyřech dnech soud rozhodl o obnově víza, které bylo sportovci odebráno poté, co přijel do země bez očkování proti koronaviru. To je přitom v Austrálii podmínkou pro vstup.

Mužská tenisová jednička mohla Park Hotel, který se používá jako detenční centrum, opustit. Více než třicet dalších mužů však stejnou možnost nemá.

"Je to depresivní. Tenhle člověk je tu dva dny, spousta lidí kvůli němu protestuje a mluví se o něm v médiích. My jsme tu devět let. Taky jsme lidi, taky máme rodiny, život a sny," vysvětloval minulou neděli australské televizi ABC News Zahid Hussain, jeden ze zadržovaných žadatelů o azyl.

Park Hotel je v provozu od roku 2020, kdy do něj bylo přesunuto 30 až 45 lidí z pobřežních nebo ostrovních detenčních center. Do nich jsou v Austrálii umisťováni lidé, kteří překročí hranice a nedostanou vízum nebo je zamítnuta jejich žádost o azyl. Od roku 2013 do této kategorie spadají všichni migranti, kteří připlují do Austrálie lodí nebo na člunu. Úřady argumentují, že může jít o zločince či pašeráky. Délka detence navíc není nijak ohraničená.

Uprchli před Tálibánem nebo už v dětství

Mezi těmito žadateli o azyl jsou podle médií lidé prchající před násilím, politickým útlakem i nezletilé děti. "Přišel jsem o své mládí, oslavy po maturitě i čas strávený s rodinou. Vadí mi, že mě systém neoznačuje mým jménem, ale jako vězně," říká pro francouzský web Brut Media Adnan Choopani, který prchl kvůli svému etnickému původu z Íránu v patnácti letech.

Dnes je mu 24 let a tvrdí, že mu úřady nikdy nesdělily, proč ho dlouhé roky drží v detenčním zařízení.

Lidé před detenčním centrem Park Hotel v australském Melbourne demonstrují za práva uprchlíků.
Lidé před detenčním centrem Park Hotel v australském Melbourne demonstrují za práva uprchlíků. | Foto: Reuters

"Nespáchali jsme žádný zločin. Jenom jsme připluli lodí," líčí australské stanici Jamal, který před více než osmi lety utekl z Afghánistánu před Tálibánem. Předtím podle svých slov pomáhal Spojeným státům v protirežimních akcích proti teroristickému hnutí. "Dělal to proto, aby udržel zbytek světa v bezpečí. Když sám potřeboval pomoc, tak nejenže jsme ho opustili, ale poslali jsme ho na místo s podmínkami připomínajícími mučení," říká jeho právnička Alison Battissonová.

Dlouhý pobyt v místě, ze kterého nesmí odejít, přispěl u Jamala k rozvinutí psychických problémů, a dokonce se pokusil o sebevraždu upálením. Přežil, ale má na 51 procentech těla popáleniny třetího stupně. 

Právnička se kromě Jamalova případu starala také o 110 Afghánců, kteří v loňském roce potřebovali utéct ze země kvůli opět nastupujícímu Tálibánu. Nakonec prý bylo jednodušší pomoci jim. "Je to neuvěřitelné porovnání, ale je snazší utéct Tálibánu než být propuštěn z australského detenčního centra."

Život mezi brouky

Pro detenční centrum v Melbourne se vžily přezdívky jako rakev nebo akvárium. Jeho obyvatelé, stejně jako Djokovičovi příbuzní, si dlouhodobě stěžují na nevyhovující podmínky.

Vyvážení odpadků je nepravidelné, takže místo zapáchá a po pokojích údajně pobíhá hmyz. Nejdou ani otevřít okna, která jsou někdy začerněná, aby nebylo vidět ven. Uvěznění lidé taky v jídle občas najdou červy nebo dostanou plesnivý chléb. 

Nemohou se ani vzdělávat. "I Nelson Mandela mohl v době apartheidu ve vězení studovat, ale v roce 2021 v Austrálii studovat nesmíme," říká kurdský aktivista Mostafa Azimitabar, který byl loni propuštěn na dočasné vízum.

Uprchlíci si stěžují také na nedostatek lékařské péče. Zahidu Hussainovi, který trpí ustupujícími a krvácejícími dásněmi, kvůli nimž nemůže pořádně kousat, slíbily úřady pomoc už v roce 2019. Dosud dostal jen ústní vodu a prášky proti bolesti, za další ošetření si musí zaplatit sám. Což je v detenci a bez možnosti práce složité.

Australské úřady se však hájí, že zadržení lidé podle nich dostávají vhodné jídlo, na místě je čisto, mají přístup k internetu a jsou jim umožněny různé aktivity.

Australský imigrační systém

Uprchlíci v Park Hotelu sdílejí ještě jednu podobnost s Novakem Djokovičem. O jejich vízu nebo propuštění může rozhodnout jediný člověk, který v tomto případě stojí i nad soudy - ministr pro imigraci Alex Hawke.

Ten v pátek ráno vízum, které tenistovi přiřkl soud, odebral. Znamená to, že se Djoković do země další tři roky nepodívá.

Zároveň s tím ale ministr Hawke není povinen žadatele o azyl propustit. "Tady vidíte v praxi zlou povahu našeho imigračního systému," uvedl pro magazín Vice George Newhouse, který pomáhá coby právník lidskoprávním aktivistům. "Jde o velkou moc, která ničí lidské životy a bývá zneužívána z politických důvodů."

Právnička Carolyn Graydonová doplňuje, že dodržování lidských práv uprchlíků navíc nejde v Austrálii ani právně vymáhat. "Nikdo z nich nepředstavuje riziko pro australskou komunitu. Většina z nich byla označena za uprchlíky. Není tu žádný důvod, proč by měli být vězněni a proč by neměli být okamžitě propuštěni," tvrdí.

Někteří z nich doufají, že Djokovičův případ přivede pozornost i k jejich situaci. Vyzývají ho k tomu, aby využil své slávy a "hájil jejich svobodu". Podle stanice ABC také mnoho zadržených vyjádřilo sportovci podporu, protože to, co sami zažívají, "by nikomu nepřáli".

Video: Demonstrace za propuštění uvězněných uprchlíků

Demonstrace za vpuštění Novaka Djokoviče do Austrálie | Video: Associated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Svět je podle apokalyptických hodin stále 100 vteřin před zničením

Vědci dnes ponechali ručičky na ciferníku symbolických hodin posledního soudu na pozici 100 vteřin před půlnocí. Na stejném místě byly i minulé dva roky. Podle dnešního sdělení expertů svět z hlediska ohrožení jadernou válkou a klimatickou změnou není o nic bezpečnější, než byl loni.

"Toto rozhodnutí v žádném případě neznamená, že se bezpečnostní situace stabilizovala. Naopak, údaj hodin je stále nejblíže apokalypse, jaká může civilizaci zničit," uvádí se v prohlášení vědců, kteří byli přizváni jako poradci ke stanovení polohy ručiček. Pomyslný odpočet posledního soudu, který vznikl v roce 1947, je projektem odborného časopisu Bulletin amerických jaderných vědců (BAS). Symbolické apokalyptické hodiny jsou na Chicagské univerzitě.

Hodiny mají být ukazatelem toho, jak daleko je zničení světa nebezpečnými technologiemi, přičemž půlnoc znamená globální katastrofu, například jadernou válku nebo nezvratnou klimatickou krizi.

Časopis BAS založil v roce 1945 Albert Einstein a vědci z Chicagské univerzity, kteří byli při vývoji první atomové bomby v projektu Manhattan. Hodiny posledního soudu vznikly o dva roky později.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 4 minutami

Exploze v Ghaně srovnala se zemí stovky domů, z místa jsou hlášeni mrtví

Exploze ve venkovské oblasti na západě Ghany srovnala se zemí stovky domů a připravila o život zatím neupřesněný počet obyvatel. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž výbuch zapříčinila srážka motocyklu s nákladním autem, které převáželo výbušniny do zlatého dolu.

Na videích, která zveřejnila místní média, je vidět doutnající místo výbuchu a trosky domů, popsal Reuters, jenž zároveň poznamenal, že pravost videí zatím není ověřena. Na jednom záznamu jsou podle něj vidět také dvě bezvládná těla pokrytá prachem.

Zástupce šéfa úřadu pro řešení katastrof Seji Saji Amedonu uvedl, že exploze zničila na 500 domů. Místní pracovník úřadu pro mimořádné události médiím sdělil, že viděl deset mrtvých lidí. Oficiálně však úřady počet obětí neoznámily.

"Veřejnosti bylo doporučeno, aby se v zájmu své bezpečnosti přesunula z oblasti do okolních měst," uvedla policie a dodala, že nedaleká města úřady požádaly, aby přeživším zpřístupnili veřejná místa včetně školních tříd a kostelů.

Ghanský prezident Nana Akufo-Addo mezitím potvrdil, že neštěstí, které se stalo mezi městy Bogoso a Bawdie, si vyžádalo lidské životy. "Je to skutečně tragická událost a jménem vlády vyjadřuji hlubokou soustrast rodinám zesnulých," uvedla hlava státu.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 42 minutami

Dálnici D11 zablokoval ve směru na Hradec Králové kamion, který dostal smyk

Provoz na dálnici D11 je ve směru na Hradec Králové zhruba od 20:00 přerušený. U Chlumce nad Cidlinou dostalo nákladní auto smyk a stojí napříč vozovkou. Událost se obešla bez zranění, předpoklad obnovení provozu zatím není znám, řekla policejní mluvčí Šárka Pižlová.

Dálnici D11 zablokoval na 64. kilometru kamion, který dostal smyk, zůstal stát napříč vozovkou. Situaci navíc komplikuje cisterna, která zůstala stát na krajnici a brání kamionu v manévrování.

Policisté zjišťují, jestli bude třeba ke zprovoznění dálnice nutné použít odtahovou techniku, nebo se situaci podaří vyřešit jinak, uvedla Pižlová krátce po 20:30. Odhad znovuzprovoznění dálnice proto nelze určit. Směr na Prahu jezdí normálně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy