Ředitel odboru Blízkého východu na ministerstvu zahraničí Alberto Fernandez si tak svůj názor podržel pouze jeden den. V sobotním rozhovoru pro arabskou stelevizní stanici Al-Džazíra tvrdě zaútočil na politiku prezidenta Bushe: "Snažili jsme se udělat pro Irák to nejlepší, ale myslím, že mnoho věcí je možné kritizovat. Spojené státy bezpochyby projevily vůči Iráku aroganci a stupiditu."
O pouhý den později uvedl, že se vážně podřekl a jeho výrok nereprezentuje stanovisko amerického ministerstva zahraničí. Podle zpravodaje BBC zatím není jasné, zda ho k omluvě přiměli jeho nadřízení.
Fernandezovy výroky okamžitě využili opoziční demokraté, kteří v předvolební kampani setrvale zpochybňují Bushovu iráckou politiku.
Fernandez v rozhovoru pro Al-Džazíru dále řekl, že s výjimkou teroristické organizace Al-Káida jsou Spojené státy připraveny jednat v Iráku s kýmkoli. Chtějí tak dosáhnout národního usmíření v zemi. Zároveň varoval, že neúspěch spojenců v Iráku by znamenal katastrofu pro celou oblast.
"Jsme otevřeni dialogu, protože víme, že východiskem z nynějšího pekla zabíjení v Iráku může být jedině národní usmíření," uvedl americký diplomat. Ani on však neupřesnil, za jakých podmínek jsou USA a irácká vláda ochotny zahájit jednání s povstalci a zejména jaký rozsah amnestie jsou připraveny jim nabídnout za složení zbraní.
Během tohoto měsíce již v Iráku zahynulo téměř osm desítek Američanů. Říjen 2006 se tak pro americké vojáky stane jedním z nejhorších měsíců od začátku invaze v roce 2003.
Prezident George Bush přiznává, že nynější situace v Iráku je obtížná. Jednal proto s nejvyššími zástupci armády o případných změnách taktiky. Konflikt v Iráku je je jedním z nejdůležitějších témat blížících se amerických parlamentních voleb. Kvůli nespokojenosti veřejnosti s jeho vývojem republikáni ve volbách pravděpodobně ztratí významnou část voličské podpory.
Bush přiznal: Je to jako Vietnam
Bush se nevzdává snahy na vytvoření silné demokracie v Iráku. Zemi by rád do budoucna viděl jako spojence ve "válce proti terorismu".
S armádními špičkami a nejbližšími spolupracovníky proto jednal o irácké válce prostřednictvím videokonference.
Účastnil se jí vrchní velitel amerických jednotek na Blízkém východě generál John Abizaid a generál Georg Casey. Ten velí americkým silám přímo v Iráku. Přítomní byli i prezidentův poradce pro otázky národní bezpečnosti Stephen Hadley, viceprezident Dick Cheney a ministr obrany Donald Rumsfeld.
Americký prezident se s generálem Abizaidem sešel už v pátek. Podle oficiálních zpráv spolu hovořili o dílčích úpravách vojenského postupu v Iráku, nikoli o celkové změně strategie.
Nynější série rozhovorů údajně není podle americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové nijak neobvyklá. Bush se s vojenskými veliteli setkává pravidelně. "Neinterpretovala bych to jako nějaký zásadní tlak na přehodnocení situace," řekla.
Během tohoto měsíce už ale v Iráku zahynulo 74 amerických vojáků. Říjen 2006 se tak pro ně zřejmě stane nejhorším měsícem za poslední dva roky. Navíc se blíží parlamentní volby a obliba republikánské strany dramaticky klesá.
George Bush souhlasí s tím, že je nynější situace v Iráku obtížná. Dokonce poprvé připustil možné srovnání konfliktů v Iráku a ve Vietnamu. Přiznal také, že více než dvouměsíční společná operace amerických a iráckých vládních sil ke snížení násilí v Bagdádu nesplnila očekávání.
Od začátku muslimského postního měsíce na konci září se totiž počet útoků v irácké metropoli zvýšil o pětinu. "Selhání bagdádské operace je důkazem toho, že situace v Iráku se nedá vyřešit vojensky," řekl bývalý poradce okupačních úřadů v Iráku Larry Diamond britskému deníku The Guardian. Americká vláda, ale i diplomaté a politici z dalších zemí prý budou muset zvážit, zda by ke zmírnění napětí nevedla některá z dosud zavrhovaných variant řešení konfliktu.
Mohl by je k tomu přimět i poslední velký násilný střet v jihoiráckém městě Amára. Při pátečních srážkách šíitských milicí radikálního duchovního Muktady Sadra s iráckými ozbrojenými silami zahynulo nejméně 25 lidí.
Změnu strategie navrhují i experti z Kongresu
S návrhy nové strategie by měla po amerických volbách do Kongresu přijít i nezávislá komise, která byla kvůli hodnocení irácké situace v březnu založena. Za republikány ji vede bývalý ministr zahraničí James Baker, za demokraty někdejší kongresman Lee Hamilton. Očekává se, že komise mimo jiné navrhne začátek vyjednávání s Iránem a Sýrií. To Washington zatím odmítal.
Mezi další možnosti patří například návrh na rozdělení země na tři části - kurdský sever, šíitský jih a sunnitskou oblast ve středním Iráku. S takovým postupem by ale nesouhlasili nejen zástupci jednotlivých náboženských skupin v Iráku, ale i vlády blízkovýchodních zemí.
Mluvit se zřejmě bude i o plánu na postupné stahování amerických vojenských jednotek, které by mělo Iráčany povzbudit k dohodě o tom, jak zemi spravovat.
Prezident Bush stále opakuje, že americké cíle v Iráku zůstávají stejné: vytvořit situaci, kdy si země bude schopna sama vládnout, zajišťovat sama svou bezpečnost a pomáhat v boji proti terorismu.