Nikósie - Dohoda o zdanění bankovních vkladů na Kypru, které předpokládá dohoda s eurozónou o poskytnutí nezbytné pomoci deseti miliard eur pro ostrovní ekonomiku, visí na vlásku.
Přesněji napsáno možná na hlasu jednoho jediného poslance.
Parlament má o dohodě hlasovat v úterý večer, a pokud zákonodárci návrh zamítnou, dostane se Kypr zřejmě do velkých problémů, přiblíží se bankrotu a možná i vynucenému odchodu z eurozóny. Šlo by o první případ, kdy by ji některý členský stát opustil.
Poslední návrh zní, že majitelé účtů s částkou nižší než 20 tisíc eur nezaplatí nic, ti s částkou do 100 tisíc přijdou o 6,75 procenta z vkladu a ti nejbohatší s více než 100 tisíci eury na kontech přijdou o 9,9 procenta z vkladu.
Ti, kteří disponují na účtech nejméně půl milionem eur, ztratí 12,5 procent z toho, co mají uloženo.
Přesně polovina
Hlasování zřejmě bude velmi těsné.
Parlament má 56 poslanců. Pravicové Demokratické shromáždění prezidenta Nikose Anastasiadise disponuje dvaceti křesly, koaliční Demokratická strana jich má osm, ale není jisté, že návrh podpoří.
Vláda tak má přesně polovinu mandátů. Opoziční levice - Komunistická strana Kypru (AKEL) a socialisté (EDEK) - zdanění vkladů považuje za loupež a kategoricky pro dohodu odmítají hlasovat.
Jednoho poslance mají zelení, ten bude proti. Malá Evropská strana má dvě křesla. Jeden poslanec je v zahraničí a druhý prohlásil, že zřejmě bude hlasovat proti.
Takže dohoda může zkrachovat na tom, že vládě bude chybět jediný hlas. Prezident Nicos Anastasiadis řekl odpoledne novinářům, že se mu velmi pravděpodobně většinu získat nepodaří.
"Rozhodnutí o pomoci Kypru a zdanění vkladů je velmi bolestné, ale odmítnutí dohody by bylo tragédií," cituje deník Cyprus Mail místopředsedu vládní strany Demokratické shromáždění Averofa Neophytoua.
Pondělní večerní jednání ministrů financí eurozóny ale dalo Kypřanům volnou ruku ve výběru toho, kdo má kolik platit. Podmínkou je pouze to, že vláda musí na této jednorázové dani vybrat 5,8 miliardy eur.
Kypr potřebuje necelých sedmnáct miliard eur a eurozóna nechce dát více než deset miliard eur. To si vymínilo několik jejich členských zemí v čele s Německem.
Jako v SSSR
Plán se vůbec nezamlouvá Rusku, protože mezi majiteli tučných kont v kyperských bankách je mnoho Rusů. "Připomíná to konfiskace soukromého majetku ze sovětské éry," prohlásil ruský premiér Dmitrij Medveděv. Ministr financí Kypru Michalis Sarris v úterý odletěl na návštěvu Moskvy.
Kyperští politici tak před sebou nemají jednoduchou volbu.
Pokud odsouhlasí vysoké zdanění účtů s vysokými částkami, lze očekávat odliv ruských, britských, řeckých a jiných peněz z kyperských bank na jiné místo.
"Když návrh projde, v několika příštích dnech odpluje z našich bank deset procent vkladů," předpovídá šéf Kyperské centrální banky Panicos Demetriades.
Podle deníku Vedomosti už Rusové od začátku února stáhli z účtů na Kypru skoro dvě miliardy eur. Velkou část z nich přesunuli do Lotyšska.
Od soboty ale není možné žádné peníze z Kypru přesouvat do zahraniční, vláda transfery zastavila. Minimálně do středy zůstanou zavřené i banky.
V Kyperských bankách je nyní deponováno odhadem 68 miliard eur, z toho nejméně 25 miliard eur patří ruským vkladatelům.
