reklama
 
 

Rusové ztratí na Kypru miliardy, zpláčou i Řek a Brit

18. 3. 2013 14:04
Eurozóna teď potřebuje přesvědčit, že očesání vkladů jinde než na Kypru v Evropě nehrozí

Nikósie/Moskva - Rusové utrpí ze všech cizinců nejvíce dohodou o zdanění vkladů v kyperských bankách. Eurozóna to prosadila jako podmínku pro pomoc Kypru ve výši miliard eur.

Ruští občané a firmy mají podle odhadů uloženo na kyperských účtech přes pětadvacet miliard eur (celkem kyperské banky mají dohromady na účtech odhadem osmašedesát miliard). Ztráta tak pro Rusy bude činit dohromady nejméně dvě miliardy eur.

A to ještě není jasné, zda nakonec majitelé vkladů vyšších než 100 000 eur nebudou platit ještě vyšší daň.

Kyperští politici se v noci na sobotu dohodli se zástupci eurozóny na dani ve výši 9,9 procenta pro částky nad sto tisíc eur a ve výši 6,75 procenta pro částky nižší. Kyperský prezident Nicos Anastasiades navrhuje, aby drobní střadatelé platili jen 3,5 procenta a ti "stotisícoví" 12,5 procenta.

Rusů se týkají hlavně ty vyšší, protože peníze tam mají uloženy nejbohatší podnikatelé a majitelé firem, kteří se chtěli vyhnout doma vysokému zdanění. Některé vlády evropských zemí přitom poukazují na to, že v bankách na Afroditině ostrově končí i peníze pocházející z trestné činnosti nebo mající nelegální původ.

Podle analytika Raiffeisenbank Michala Brožky Kypr zřejmě přijde o pověst bezpečného a výhodného místa pro uložení peněz. "Domnívám se, že to k tomu směřuje a že hrozí, že cizinci budou své peníze převádět jinam."

Ruský prezident Vladimir Putin vystoupil na ochranu ruských vkladatelů v kyperských bankách.

"Pokud tato dohoda bude schválena, bude to nespravedlivé, nebezpečné a neprofesionální," citovala ruského prezidenta agentura Reuters. Putin svolal kvůli vývoji kyperské finanční krize zvláštní schůzku svých poradců.

Vedle Rusů přijdou o své peníze paradoxně také bohatší Řekové, kteří si v době vypuknutí krize doma převedli své finance na Kypr. Občané zemí eurozóny mají na Kypru uloženo podle deníku Financial Times přibližně pět miliard eur, z toho velká část připadá na Řeky.

Propojenost Řecka a Kypru přitom vedla k problémům na ostrově, protože kyperský finanční sektor stáhly ke dnu úvěry v řeckých bankách a státních dluhopisech.

Skoro dvě miliardy eur mají na Kypru Britové. Vláda v Londýně oznámila, že odškodní jen vojáky, kteří slouží na britské vojenské základně Akrotiri na Kypru a zřídili si na ostrově účty.

Na tom, aby i drobní vkladatelé přispěli k záchraně ostrova, trvalo hlavně Německo. V opačném případě by se pomoc blížila k sedmnácti miliardám eur, takto se pohybuje kolem deseti miliard.

Dohodu musí schválit kyperský parlament, který se sejde v úterý odpoledne. Jeho rozhodnutí je těžké předjímat. Vláda a její spojenci mají těsnou většinu 30 z 56 křesel, ale někteří z poslanců vládního tábora řekli, že se chystají hlasovat proti.

Pokud parlament dohodu neschválí, hrozí bankám kolaps a všem střadatelům ještě větší ztráty. "Ocitli jsme se mezi dvěma kameny," řekl o víkendu v televizním projevu k národu prezident Anastasiades. Banky zůstanou z vládního rozhodnutí zavřené nejméně do středy.

Analytik Raiffeisenbank Michal Brožka tvrdí, že Kypr sám o sobě je malý problém, ale hrozí zažehnout paniku v jiných zemích, jako jsou Španělsko a Itálie.

"Důležitá je teď komunikace. Aby představitelé eurozóny dokázali všechny přesvědčit, že jde o jednorázové opatření ušité na míru Kypru a že také očesání vkladů jinde nehrozí," soudí Brožka.

autor: Martin Novák | 18. 3. 2013 14:04

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama