Tallinn - Krok za krokem a téma po tématu bude třeba podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska postupovat při změnách stávající podoby Evropské unie. Tusk v Tallinnu po čtvrteční večeři, při níž vrcholní představitelé Unie debatovali o budoucnosti evropské integrace, uvedl, že do dvou týdnů přijde s konkrétním pracovním plánem obsahujícím množství bodů, o nichž budou muset šéfové států a vlád členských zemí Unie rozhodnout příští rok.
"Mimo jiné bude obsahovat spuštění trvalé posílené spolupráce v obraně do konce roku 2017, summit eurozóny v prosinci k dalšímu prohloubení hospodářské a měnové unie s důrazem na dokončení bankovní unie," vypočetl po summitu v Tallinnu Tusk před novináři. Zmínil také summit, který bude za bulharského předsednictví EU uspořádán se zeměmi západního Balkánu.
Podle informovaných diplomatů je cílem iniciativy především určení, jak přesně by měly státy unie k nadcházejícím debatám o budoucnosti a reformách EU přistoupit.
Tusk zdůraznil, že pokud jde o novou podobu Evropské unie a eurozóny, je třeba především hledat "skutečná řešení skutečných problémů", postupovat krok za krokem a přitom zachovat jednotu všech členských zemí bloku. "Udělám vše, co bude v mých silách, abych udržel jednotu Evropy," prohlásil Tusk na tiskové konferenci. Už dnes o věci zahájil konzultace, mluvil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, premiéry Bulharska Bojkem Borisovem a Chorvatska Andrejem Plenkovičem a estonským premiérem Jüri Ratasem. V plánu má v příštích dvou týdnech kontaktovat všechny unijní země.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker poznamenal, že rok 2024 by mohl být dobrým datem, kdy by nyní zvažované reformy Unie mohly být dokončeny. Stejný rok uvedl v polovině měsíce ve svém vystoupení před europarlamentem.
Podklady, které Junckerův tým poskytl novinářům, už obsahují konkrétnější termíny některých navržených změn. Například velký soubor návrhů týkajících se prohloubení hospodářské a měnové unie předloží komise v prosinci. Zahrnovat by měl návrh, aby unijní rozpočet obsahoval oddíl související s eurozónou, s penězi vyčleněnými například na pomoc se strukturálními reformami zemí, ale i na přípravu zemí mimo eurozónu na vstup. V prosinci také komise přijde s návrhem na vznik funkce evropského ministra hospodářství a financí, který by byl místopředsedou komise a také řídil ministerská jednání.
O těchto návrzích by se zřejmě už v prosinci mohli šéfové států a vlád zemí bloku bavit jak na řádném summitu, tak na Tuskem naplánovaném summitu eurozóny. Tam budou podle zdroje z EU nejspíš pozvány i státy stojící mimo euro, které se přihlásily k takzvané smlouvě o fiskální odpovědnosti.
Junckerův projev před europoslanci byl jedním ze vstupů do diskuse o změnách EU a o prohloubení její hospodářské a měnové unie; tato diskuse nyní po německých volbách intenzivně začíná. Usiluje o to například francouzský prezident Macron, který svou vlastní představu budoucí Unie se silnou eurozónou nastínil v úterním rozsáhlém projevu.
Z podkladových materiálů pro tallinnské jednání mimo jiné vyplývá, že v září 2018 Evropská komise plánuje zveřejnit dokument zabývající se "posílením efektivity u kormidla EU".
Jistotu a rovné podmínky pro všechny
Všechny členské státy Evropské unie jsou také odhodlány do konce roku 2018 dokončit unijní jednotný digitální trh. Novinářům to v Tallinnu na závěr digitálního summitu EU řekl estonský ministerský předseda Jüri Ratas. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker před novináři prohlásil, že unijní exekutiva příští rok předloží návrh nových pravidel o spravedlivém a efektivním zdanění digitálních firem.
"Budou znamenat jistotu a rovné podmínky pro všechny," podotkl Juncker. O detailech budou jednat ministři financí osmadvacítky; daňové záležitosti vyžadují jednomyslný souhlas všech států.
Komise už dříve dávala najevo, že internetové firmy by měly v EU platit daně tam, kde skutečně vytvářejí zisk. Bez velkého nadšení byl komisí i některými členskými státy nedávno přijat návrh některých velkých zemí předpokládající danění těchto společností podle jejich obratu, a nikoli zisku.
Jak připustil estonský premiér Ratas, i v této věci existují názorové rozdíly. "Dnes jsme to probírali a rozhodně jsme si vyjasnili, jaké mají jednotlivé země postoje. Myslíme, že se dá najít shoda, ale konečné rozhodnutí dnes nepadlo," prohlásil.
Český premiér Bohuslav Sobotka před novináři upozornil, že unijní státy se zatím shodly jen na malé části už předložených legislativních návrhů, které jsou k dokončení unijního digitálního trhu nezbytné. "Potřebujeme zajistit, aby digitální služby mohly fungovat přeshraničně, aby nebyly překážky pro volný tok dat přes hranice," řekl.
"Elektronická státní správa nebude fungovat, pokud nebudou mít lidé důvěru v internetové služby a technické prostředky," upozornil Ratas. I proto je podle něj potřeba posílit bezpečnost v této oblasti a disponovat výzkumnými systémy, nástroji i regulačním rámcem a infrastrukturou. "Toho dosáhneme jen tehdy, když zajistíme evropský kyberprostor jako celek," řekl ministerský předseda země, která je pyšná na své postavení evropského digitálního lídra.
