Macron a Merkelová vyzvali k prověřování migrantů už v Africe. Chceme činy, reagují tamní lídři

ČTK ČTK
Aktualizováno 28. 8. 2017 23:31
Emmanuel Macron, Angela Merkelová, Paolo Gentiloni a Mariano Rajoy se v pondělí shodli, že opatření proti nelegální migraci je nutné provádět už v Africe. Na proces by podle nich měla v Nigeru a Čadu dohlížet uprchlická agentura OSN, která by identifikovala uprchlíky, kteří mají skutečný nárok na azyl, a těm by umožnila legálně a bez rizika přijet do Evropy.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Paříž - Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová v pondělí vyzvali v Paříži k přísnějším a jasnějším opatřením proti nelegální migraci z Afriky do Evropy. Merkelová na minisummitu ve francouzské metropoli uvedla, že Evropa má "humanitární odpovědnost" bojovat proti tomuto jevu a proti pašerákům, kteří zneužívají lidského neštěstí.

Lídři Francie, Německa, Itálie a Španělska pak ve společném prohlášení podle agentury AP uvedli, že azylovou proceduru "se zvlášť zranitelnými migranty" je podle nich potřeba zahájit už v Africe.

Proces v Nigeru a Čadu, na nějž by dohlížela uprchlická agentura OSN, by podle nich umožnil těmto uprchlíkům legálně a bez rizika přijet do Evropy. Do Nigeru a Čadu má být vyslána "společná mise", která by pomáhala s ochranou hranic a s bojem proti sítím pašeráků lidí. Agentura AFP podotkla, že podrobnosti plánu nejsou známy.

Schůzky v Paříži, která se podle světových tiskových agentur věnovala také boji proti terorismu, se kromě Macrona a Merkelové zúčastnili španělský premiér Mariano Rajoy, předseda italské vlády Paolo Gentiloni, libyjský premiér Faíz Sarrádž a prezidenti Čadu Idriss Déby a Nigeru Mahamadou Issoufou. Tyto dvě země sousedí s Libyí, odkud se migranti vydávají k italským břehům.

Macron podle agentury AFP navrhl, aby už v Nigeru a Čadu byly identifikovány osoby, které mají právo na azyl, "a co nejrychleji jim bylo zajištěno bezpečí". Na proces by podle něj měl dohlížet Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Migrační krize se podle něj týká každého a nikdo ji nemůže vyřešit sám.

Závěrečné prohlášení pařížské schůzky podle DPA odkazuje na unijní program přerozdělování běženců a uvádí, že každý stát EU by se měl sám rozhodnout, kolik uprchlíků z Afriky přijme. Žádné přísliby a ani časový plán návrh neuvádí, o iniciativě by ale EU měla diskutovat. Návrh také předpokládá, že účast na přerozdělování by byla otevřená i dalším evropským a neevropským zemím.

Afričtí lídři na summitu podle AP požadovali, aby jim Evropa více pomáhala v boji proti pašerákům lidí tak, aby tyto osoby měly možnost legálního výdělku. Předseda libyjské vlády Sarrádž uvedl, že potřebuje silnější podporu v boji proti převaděčům a na ochranu jižní hranice země.

"Jsme už roky zvyklí na různá prohlášení našich partnerů. Chceme konkrétní kroky," uvedl na tiskové konferenci čadský prezident Déby.

"Problémem je chudoba," uvedla šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová, která se schůzky také účastnila. Uvedla, že Evropská unie a členské země ročně na africkém kontinentu investují 20 miliard eur (téměř 522 miliard Kč). Agentura AFP připomněla, že například Niger získal v červenci od EU pomoc na boj s nelegální migrací ve výši deset milionů eur (asi 261 milionů Kč).

Evropě se díky dohodě s Tureckem podařilo omezit proud migrantů mířících do Řecka, uprchlíci se nyní vydávají k italským břehům především z libyjského území. Podle údajů italských úřadů dosáhlo italských břehů od počátku roku 97 293 osob. Od roku 2014 zahynulo při pokusu překonat Středozemní moře 14 000 lidí. Někteří běženci se snaží dostat do Evropy jinými cestami, především přes Maroko a Španělsko.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy