Definitivní pád polské legendy? Spolupráce Walesy s komunisty byla epizoda, tvrdí jeho přátelé

Josef Pazderka Josef Pazderka
31. 1. 2017 13:54
Podle expertů polského Institutu národní paměti (IPN) se rukopis bývalého polského prezidenta Lecha Walesy shoduje s písmem agenta někdejší tajné komunistické policie. Uvedli to po analýze nedávno objeveného spisu agenta pod krycím jménem Bolek. Walesa byl v letech 1990 až 1995 prvním přímo zvoleným polským prezidentem. S polskou tajnou policií SB podle archivních spisů spolupracoval v 70. letech minulého století ještě jako dělník v gdaňských loděnicích. Kontakty ale později přerušil a přišel tím o práci. Přátelé Walesy tvrdí, že poukazování na jeho stinnou minulost je politickou pomstou současné vlády, kterou tvrdě kritizuje. Ta ale obvinění odmítá.
Foto: Reuters

Krakov – Písmo je "nepřerušované, jasné a souvislé". A shoduje se s tím, kterým píše přímo exprezident Lech Walesa.

Takový verdikt o tzv. vázacím aktu (podpisu spolupráce - pozn. red.) a velké většině někdejšího svazku o Walesově tajné spolupráci s polskou komunistickou tajnou policií (SB) vynesl na tiskové konferenci vyšetřovatel polského Ústavu národní paměti (IPN) Andrzej Pozorski. 

Dodal, že samotný Walesa – jeden z nejznámějších Poláků na celém světě a nositel Nobelovy ceny míru z roku 1983 – má z právního hlediska pořád status poškozeného. Svoji archivní složku, nalezenou v únoru 2016 v domě bývalého komunistického ministra vnitra Czeslawa Kiszczaka, totiž označil za zfalšovanou a nepravdivou.

"Má právo se seznámit s výsledky našeho bádání, napadnout ho nebo vznést dotazy. Prokurátor pak bude na tuto argumentaci muset odpovědět a rozhodnout o dalším postupu," dodal na tiskové konferenci v Krakově Pozorski.

Současný ředitel polského IPN Jaroslaw Szarek k tomu dodal, že detailní informace o Walesově spolupráci s komunisty v sedmdesátých letech minulého století přinesla už knížka historiků Slawomira Cenckiewicze a Piotra Gontarczyka "SB a Lech Walesa" z roku 2008.

"Na základě dlouhodobých výzkumů sestavili materiály, ze kterých vyplývá, že pozdější vůdce Solidarity Lech Walesa byl od 29. prosince 1970 do 19. června 1976 tajným spolupracovníkem Státní bezpečnosti (SB) zaregistrovaným pod pseudonymem Bolek," prohlásil na tiskové konferenci v Krakově Szarek a dodal, že žádné pozdější historické bádání tyto informace nezpochybnilo.

Jsem čistý jak lilie 

Sám Lech Walesa už dříve informace o vědomé a dlouhodobé spolupráci s komunistickou tajnou službou opakovaně popřel.

"Ani na sekundu jsem nepatřil k druhé straně. Jsem čistý jako lilie," prohlásil v lednu na zvláštní tiskové konferenci svolané k případu archivních dokumentů, zkoumaných IPN. "Na nikoho jsem nepsal udání, nejde vůbec o moje dokumenty," dodal Walesa s tím, že většinu archiválií z jeho údajného spisu komunistická policie zfalšovala. To ale nejnovější verdikt expertů vylučuje.

"Zkoumané dokumenty obsahují přirozené písmo, nenesou známky opravování ani kopírovaní," potvrdila na tiskové konferenci v Krakově grafologická expertka Maria Kalová.

Walesovi přátelé označují nejnovější kroky IPN, podporované pravicovou vládou, za politickou mstu na někdejší legendě polské Solidarity. Walesa je znám ostrou kritikou současných vládních politiků ze strany Právo a spravedlnost (PiS).

Informace o jeho údajné spolupráci s komunistickou tajnou policií nejsou podle nich nové a nijak nesmazávají pozdější Walesovu odvahu v boji proti totalitnímu režimu, která ho vynesla až do čela odborového hnutí Solidarita a za kterou dostal v roce 1983 Nobelovu cenu míru. V letech 1990 až 1995 pak zastával pozici prvního přímo zvoleného polského prezidenta.

"Ti, kteří mají plnou hubu hesel o obraně dobrého jména Polska v zahraničí, dnes toto dobré jméno ničí útoky na Lecha Walesu," řekl televizi TVN24 už při vypuknutí celé kauzy v roce 2016 bývalý polský prezident Bronislaw Komorowski s tím, že "očerňování Walesova jména" je "výjimečně bezohledné, ale taky výjimečně hloupé".

Aktivně donášel 

Spis nalezený na začátku roku 2016 v domě bývalého komunistického ministra vnitra Kisczaka je ale pro Walesu zahanbující.

Popisuje mladého dělníka z gdaňské loděnice, vyděšeného brutálním zásahem polské policie a armády proti tamním protestům v roce 1970 (zemřelo při nich minimálně 39 lidí, 1164 lidí bylo zraněných a okolo 3000 zatčeno – pozn. red.).

Komunistická tajná policie (SB) tehdy masově verbovala dělníky gdaňské loděnice, aby nepřipustila zopakování vzpoury, která polským komunistickým režimem silně otřásla. Ke spolupráci s ní se tehdy v obrovské loděnici s několika tisíci zaměstnanci zavázalo 200–250 lidí, mezi nimi i Walesa vedený pod pseudonymem Bolek.

Podobně jako další agenti měl informovat o náladách mezi dělníky a o potenciálních vůdcích nových protestů. A pomoci identifikovat účastníky protestních akcí i pachatele, kteří se v prosinci 1970 účastnili podpálení výboru strany, zmlácení policistů a ničení policejních vozů. Hned z prvních udání je vidět, že Bolek byl v tomto směru aktivní: 

"K nim (stoupencům stávky) patřil Lenarciak Henryk – a taky tlustý zámečník. Jeho jméno a další dodám v příštím hlášení." "Uvádím dvě příjmení nejagresivnějších osob, které vybízely ke stávce: zámečník Arczyński, elektrikář Kacprzak." "Nespokojenost s politikou úřadů jsem slyšel od elektrikáře Zarzyckého, zámečníka Mioto, mistra Suszka i dalších". "V dílně W 4 pracuje jako elektrikář Szyler Józef, je jedním z nejaktivnějších inspirátorů přestávek v práci."

Na počátku roku 1971 zase Bolek hlásí, kdo pobuřuje zaměstnance, kdo chystá stávku, kdo chce přimět úřady k souhlasu se stavbou kostela či kdo rozdává letáky. Radí, jak zabránit projevům nespokojenosti dělníků v prvomájovém průvodu: "Třeba připravit jim peníze, ale tak, aby věděli, že je dostanou až po průvodu."

Chybí mu chuť spolupracovat

Bolek postupně udává i další lidi, kteří se staví vůči polským komunistům negativně, a v dokumentech popisuje jejich konkrétní činnost.

"Dělník z dílny W4 mi slíbil, že rozmnoží letáky. Dotyčný jménem Kantor má přístup ke kopírce, protože v rozmnožovně pracuje jeho kolega." "Od elektrikáře Kozlowského jsem se dozvěděl, že v prosinci byl jedním z účastníků, kteří se zmocnili policejního vozu. Získal taky dvě krátké zbraně. Jednu prý hodil do kanálu, druhou dal kolegovi z W4 jménem Leszek."

Ve svazku nejsou zmínky, jaké měla Bolkova udání následky, ale SB ho chválí za "cenné informace".

Krize jeho vztahů s tajnými propuká koncem července 1971. Množí se poznámky o tom, že jeho zprávy nemají "operativní hodnotu". Schůzek ubývá. Bolek nepřichází, anebo je nepřipraven. Při setkáních dráždí policisty dlouhými řečmi, nářky na osud dělníků a nesplněné sliby úřadů.

"Chybí mu chuť spolupracovat," stěžují si autoři hlášení. V únoru 1976 je Bolek za pobuřování vyhozen z práce. Státní bezpečnost potvrzuje, že nemá zájem mu pomoci.

Je to jen epizoda 

Obhájci Walesy tvrdí, že jeho stinná minulost byla jen epizodou z mládí, kterou odčinil později, kdy se aktivně zapojil do odborového hnutí Solidarita a čelil obrovskému tlaku režimu proti sobě i celé své rodině. Nikdy později – včetně obrovského tlaku během výjimečného stavu v Polsku v roce 1981 – už na žádnou aktivní spolupráci s komunisty nepřistoupil.

"Z celkového pohledu na polskou historii 20. století nemá absolutně význam to, jestli byl Walesa Bolkem, nebo ne," prohlásil renomovaný polský historik Andrzej Paczkowski na lednové tiskové konferenci s tím, že Walesa bude mít v dějinách země vždy čestné místo, přestože většina archivních materiálů ze složky Bolek je podle Paczkowského "autentická". "To není důležité, protože to nijak neovlivnilo následné dění. Takový je můj názor," tvrdí historik.

Pro řadu příznivců polské pravice a vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) je ale zpráva o Walesově spolupráci s komunistickou tajnou službou pouze dalším důkazem o tom, že jako osobnost celkově zklamal, včetně jeho pozdějšího působení v roli prvního polského prezidenta.

"To není jen záležitost pana Walesy. Za ním prostě mohly být síly, které při a po změně režimu z pozadí nenápadně ovlivňovaly dění," prohlásil loni současný polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski.

Nemají to v hlavě v pořádku 

Právě tyto narážky ale rozpalují Walesovy obhájce doběla.

Zástupce šéfredaktora deníku Gazeta Wyborcza Jaroslaw Kurski byl na přelomu let 1989 a 1990 Walesovým mluvčím a poté jeho tvrdým kritikem. Vládní komentáře o bývalém šéfovi Solidarity ale považuje za skandální.

"Walesa komunistům tehdy asi něco podepsal, aby dali pokoj. Ale tvrdit, že celý srpen 1980, pád Berlínské zdi a celá demokratická transformace Polska byly řízené komunistickým agentem, to to prostě nemáte v hlavě v pořádku," rozčiluje se v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Část komentátorů ale připomíná, že situaci komplikuje sám Walesa, který kolem své někdejší spolupráce s SB neustále mlží, mění své výpovědi a útočí na ty, kteří zprávy o jeho minulosti zveřejňují.  

"Jde o problém Lecha Walesy. On nás Poláky zatáhl v devadesátých letech do začarovaného kruhu lží o své minulosti a on jediný nás z něj může zase vyvést," prohlásil pravicový polský senátor a historik Jan Žaryn.

Zatímco ve Varšavě začal summit Severoatlantické aliance, bývalý polský prezident vyzval NATO, aby před čím dál více agresivním Ruskem ukázalo svaly. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Právě se děje

Další zprávy