Cuba libre: Sen, který si nechávají zdát

3. 3. 2007 12:29
Cuba libre: El Mayor Deseo Režie: Mateo Juez / USA / 2006 / 55 min.

Cuba libre! Svobodná Kuba a úspěšná revoluce. Sen, který si někteří Kubánci nechávají zdát již více než čtyřicet let. Stejně dlouhou dobu však žijí ve lži, v totalitní společnosti, kde neplatí rovnost, neexistuje svoboda.

Zůstává jim jen naděje, hudba, tanec a přesvědčení, že sen se jednou přece jen splní. A kdo věřit přestal, utíká ze země.

Změní se Kuba?
Autor fotografie: Reuters

Změní se Kuba?

Kdo je Sardiňas?

  • Oswaldo Payá Sardiňas se narodil v Havaně v roce 1955.
  • Jeho rodina byla od počátku Castrovy revoluce pronásledována pro svůj nesouhlas s režimem a pro svou příslušnost ke katolické církvi.
  • V roce 1968 se na střední škole otevřeně postavil proti sovětské invazi do Československa. O rok později je bez soudu poslán na tři roky do tábora pro mladistvé na ostrově Pinos.
  • Od 80. let pracuje jako specialista na údržbu lékařských přístrojů.

 

Cuba libre! Se stejným heslem přišel v roce 1959 Fidel Castro. Revoluce, která měla být symbolem lepší budoucnosti a touhy Kubánců po svobodě, spravedlnosti a po konci útlaku se však nepovedla.

Rovnost neexistuje ani pro občany, ani pro členy strany. Nenáviděnou buržoazii nahradily desítky vyvolených, tzv. New Rich. Pravá Kuba zůstává chudá a většina lidí si legálně nevydělá ani na obživu.

Režisér Mateo Juez se ozhodl světu ukázat právě tuto Kubu, skrytou za zdmi luxusních hotelů a exotických pláží, které jsou vyhrazeny pouze pro turisty.

Jako průvodce si vybral kubánského disidenta Oswalda Payá Sardiňase, zakladatele opozičního Křesťanského hnutí za osvobození, který se snaží dosáhnout změny nenásilnou cestou. Již v roce 1999 se stal laureátem ceny Homo Homini, kterou každoročně uděluje společnost Člověk v tísni.

V březnu 2003 bylo na Kubě odsouzeno 75 představitelů demokratické opozice a nezávislých novinářů k vysokým trestům. Represe nabrala na obrátkách. Opozice je stále lépe organizovaná a Projekt Varela, petiční akce často přirovnávaná k Chartě 77 vyprovokovali režim k reakci.

Více než jedenáct tisíc Kubánců v ní tehdy vyzvalo parlament, aby vypsal referendum o změně řady nedemokratických zákonů a amnestii politických vězňů. Odpovědí kubánského parlamentu nebylo referendum, ale dodatek ústavy, který prohlašuje socialistický systém na Kubě za nezrušitelný.

Kubánský aktivista, držitel Sacharovovy ceny, byl v roce 2002 nominován Václavem havlem na Nobelovu cenu míru. Přestože měl možnost opustit Kubu, zůstává. Pronásledovaný režimem popisuje nekončící boj Kubánců za demokratické změny.

Kubánci se nevzdávají. Čekají na vlastní revoluci, na novou svobodnou Kubu.

 

Právě se děje

Další zprávy