Facebook nás "špehuje", i když nejsme aktivní. Spolu s Googlem znají telefonní čísla i e-maily

Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se dnes shodli unijní ministři financí. Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent, kterou by podle ministryně financí Aleny Schillerové mohlo Česko uplatnit například u dětských plen či dámské hygieny. Českou vládou plánovanou nulovou sazbu u energií podle nových pravidel naopak zavést nepůjde.

Evropský blok se několik let dohadoval na úpravě nevyhovujících pravidel, která vedla k tomu, že jednotlivé státy musely velmi často pracně vyjednávat výjimky pro sazby u zboží, jež považovaly za důležité. Státy se nakonec shodly na širokém seznamu položek, které budou moci země zařazovat do snížených daňových sazeb.

"Členské státy budou mít větší flexibilitu, aby jejich systémy DPH odrážely vnitrostátní politická rozhodnutí a zároveň zajistily soudržnost se společnými evropskými prioritami: zelenou a digitální transformací a samozřejmě ochranou veřejného zdraví," komentoval dnešní shodu ministrů eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Podle české ministryně financí je přínosem zejména zavedení takzvané supersnížené sazby od nuly do pěti procent. "Tuto sazbu budeme moci uplatňovat na základní potraviny, dětské plenky, léky, ženské hygienické potřeby, ochranné pomůcky, přepravu osob, dodání knih či rozvod vody, což zatím nebylo ČR dovoleno," řekla po jednání Schillerová.

Česko musí podle Evropské komise dořešit ještě tři problematické body související s auditem ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Uvedl to v úterý server Seznam Zprávy, podle kterého to komise napsala v dopise zaslaném na konci listopadu do Česka. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které s EK o auditu za Česko jedná, serveru pouze potvrdilo přijetí dopisu. Jeho obsah nekomentovalo. Letos v dubnu EK, která je jedním z vrcholných orgánů Evropské unie, zveřejnila závěrečnou auditní zprávu. Podle ní je premiér Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládá holding Agrofert i po vložení koncernu do svěřenských fondů a zároveň se podílí na rozhodování o rozdělování dotací EU. Babiš to popírá.

EK v souvislosti s auditem požádala české úřady o řadu preventivních a nápravných opatření, která mají zajistit dodržování zákona o střetu zájmů. V srpnu komise Česko varovala před tím, že pokud se opatření nezlepší, může zastavit evropské dotace. Z listopadového dopisu podle Seznam Zpráv vyplývá, že zůstávají nedokončené ještě tři body. Jedním je zlepšení řídících a kontrolních systémů pro rozhodování o unijních dotacích, druhým prověření splnění kritérií u několika dotací na inovace pro Agrofert a třetím prověření podpory pro firmu Lovochemie z koncernu Agrofert na inovaci technologie výroby sirných hnojiv.