"Po analýze vzniklé situace se velení (ruského) uskupení Dněpr rozhodlo přesunout vojska na výhodnější pozice východně od Dněpru," uvedla původně státní tisková agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Agentura informovala, že po přeskupení se část sil z uskupení Dněpr uvolní a bude využita na jiných úsecích fronty. Krátce na to RIA Novosti začala tvrdit, že zprávu vydala omylem a stáhla ji. Stejně se zachovala také agentura TASS.
Pokud by část ruských vojsk opravdu odešla z těchto pozic, Ukrajinci by měli větší šanci posunout se a usídlit se na levém břehu řeky blíže k okupovanému poloostrovu Krym. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) by to znamenalo významný pokrok na bojišti. Nyní se začíná spekulovat, co tento incident ruských agentur, přes které komunikuje ruské ministerstvo obrany, měl znamenat.
"Byly agentury, které jsou primárními zdroji informací o válce, oklamány? Vydaly ruské úřady nepozorně informace, které neměly být veřejně známé?" ptá se americká agentura AP. Moskva i Kyjev podle ní už v minulosti během ruské invaze zkreslovaly události, když informovaly o útocích, které se nestaly, popíraly skutečné údery a hovořily o plánovaných operacích, které se nikdy neuskutečnily.
Zprávy TASS a RIA Novosti o přeskupování vojsk podle AP působily věrohodně, ruské státní agentury často oznamují vývoj situace krátce před vydáním oficiálních prohlášení. K důvěryhodnosti přispívalo i to, že zprávy vyšly téměř současně a v jazyce typickém pro prohlášení ruského resortu obrany. Prohlášení znělo podobně jako oznámení, které Rusko učinilo, když loni stahovalo vojska pod tlakem ukrajinské protiofenzivy z Charkovské oblasti a později z Chersonu a okolí.
V případě levého břehu Dněpru však ukrajinské síly údajně vytvořily pouze malá předmostí na Ruskem okupovaném území, takže je otázka, proč by se Rusko stahovalo. Podle agentury Reuters tento velmi neobvyklý incident naznačil, že v ruském vojenském velení a státních médiích by mohl panovat zmatek ohledně toho, jak informovat o situaci na bojišti.
Anglicky psaný ukrajinský deník The Kyiv Post cituje i vyjádření Institutu pro studium války (ISW). Zprávy podle něj mohly odrážet úvahy a diskuse v ruském vojenském vedení, které "předčasně vstoupily do informačního prostoru před jejich oficiálním zveřejněním". ISW hned nabídl i druhé vysvětlení - falešné zprávy byly záměrně zveřejněny Kremlem s cílem zmást a oklamat ukrajinské síly.
"Je však velmi nepravděpodobné, že by Ukrajinci činili jakákoli rozhodnutí na operační úrovni na základě omezených mediálních zpráv o přeskupení ruských sil. A pokud jsou tyto zprávy součástí informační operace, pravděpodobně se jim nepodaří oklamat ukrajinské velení," dodal ISW.
Server RBK po stažení zpráv uvedl, že ruské ministerstvo obrany vnímá jejich rozšíření jako provokaci. Ukrajinské vládní Centrum národního odporu zase sdělilo, že zatím žádné přeskupování vojsk u Dněpru zaznamenáno nebylo, Rusko podle něj vede šířením těchto zpráv informační kampaň proti Ukrajině.
Expert: Je záležitost, po které by si Ukrajinci museli sednout ke stolu s Rusy. A blíží se (9. 10. 2023)
