Co s nechtěnými vánočními dárky? Nemusí skončit v koši, ale ekologicky "žít" dál

Jana Václavíková Jana Václavíková
8. 1. 2022 11:46
Loni v prosinci pokračovalo ničivé sucho, které už několik měsíců trápí východ Afriky. Do minulého měsíce uhynulo v Keni až 70 procent dobytka. Prosinec ale také ukázal, jak se dá ekologicky naložit s nechtěnými dárky, které lidé dostanou například o Vánocích. Existuje na to webová stránka, která jim najde další využití. Přečtěte si nejen o ní v měsíčním přehledu zpráv o klimatu na Aktuálně.cz.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Prosinec byl měsícem vánočních svátků. A ty s sebou často přinášejí i přemíru dárků nebo přehnané nakupování. Pokud vám po Vánocích zůstane doma něco, co nevyužijete, nemusíte to vyhazovat nebo schovávat hluboko do skříně. Nevhodné dárky můžete poslat dál, darovat nebo vyměnit. Přehledný seznam míst, která vaše přebytky využijí, nebo odkazy na stránky, kde můžete věci vyměnit či prodat, nabízí webová stránka Eko Vánoce

Japonská sázka na vodík

V roce 2010 pocházela třetina elektřiny vyrobené v Japonsku z jaderných elektráren. Avšak kvůli havárii elektrárny Fukušima v březnu 2011 ostrovní země všechna tato zařízení uzavřela. Většina z nich se už znovu neotevřela a Japonsko místo toho staví uhelné elektrárny.

Zároveň se však asijská země zavázala, že se do roku 2050 stane uhlíkově neutrální, tedy že bude produkovat jen tolik skleníkových plynů, kolik jich zvládnou absorbovat přírodní či uměle vytvořené mechanismy. Musí proto emise uhelných elektráren omezit. Aby tohoto cíle dosáhla, investuje do výzkumu vodíku, který při spalování nevypouští žádné emise

Japonsko do vývoje technologie investuje i přesto, že se o vodíku mluví jako o drahém a neefektivním zdroji, který se v současnosti těží metodou produkující skleníkové plyny. Japonsko ale doufá, že přijde na způsob, jak vodík těžit bez emisí. Cílem pak je stát se první vodíkovou ekonomikou na světě a do roku 2050 vyrábět deset procent elektřiny právě spalováním vodíku. "Pokud dojde v Japonsku k průlomu a přijde se i na to, jak by japonský trh mohl tento proces využít, všechno se změní. Poté si vodík rychle osvojí i zbytek světa," myslí si podle amerického deníku Wall Street Journal David Crane z JERA, největší japonské energetické společnosti. 

Vlastní vodíkovou strategii má i Evropská unie, Jižní Korea nebo Čína. 

Zemřel kmotr biodiverzity

V 80 letech zemřel 25. prosince loňského roku Thomas Lovejoy, významný biolog, který vymyslel pojem biologická diverzita, a bývá proto nazýván "kmotrem biodiverzity". Jeho práce ukázala na spojitost mezi úbytkem rozmanitosti přírody a klimatickou změnou, zasazoval se také o ochranu deštných pralesů v Amazonii.

"Dostal Amazonii na mezinárodní ochranářskou mapu. Když se začalo mluvil o ochraně životního prostředí v 60. a 70. letech, věnovalo se Jižní Americe jen málo pozornosti. Ale Tom to změnil," vypráví pro americký deník New York Times Russell Mittermeier z ochranářské organizace Re:wild. 

Jedním z Lovejoyových nápadů byla politika výměny dluhů za přírodu (debt-for-nature swap), kdy jsou rozvojovým zemím odpuštěny některé finanční dluhy v zahraničí výměnou za investice do ochrany přírody. První taková výměna proběhla v roce 1987 v Bolívii. Následně se výměna stala častou praxí a počátkem 90. let vyměnilo své dluhy za vytvoření fondu na ochranu přírody také Polsko

Smrtící sucho ve východní Africe

Východ Afriky trápí už od loňského září sucho. Jeho dopady jsou nejvíc vidět na stavu, ve kterém jsou místní zvířata - v Keni podle místních pastevců uhynulo do loňského prosince 70 procent dobytka a umírají i divoká zvířata v chráněných oblastech. "Nemají se kde pást, nemají žádnou vodu," říká reportérka britské stanice BBC Anne Soyová. Hlad tak mají i místní. V Keni, Somálsku a Etiopii má kvůli nedostatku srážek problémy s obživou 26 milionů lidí. Sucho navíc podle předpovědí potrvá minimálně do poloviny letošního roku.

"Ztráty jsou ničivé. Nemůžu udělat nic pro to, abych je zachránil. Je to Boží vůle," míní pastevec Ahmed Ibrahim. "Jen se modlím za déšť. Dobytek pro mě znamená všechno," dodává. "Spoléhali jsme se na naše zvířata, ale ta nyní kvůli suchu uhynula. Věřím, že Bůh nám něco poskytne, ale tímhle tempem hrozí, že zemřeme hlady," doplňuje ho Saadiya Mahadgareová, která se také živí pastevectvím.

Černá skříňka Země

Když havaruje letadlo, vyšetřovatelé zkoumají jeho černou skříňku, která zaznamenává, co se událo na palubě a kde se stala chyba. Stejné zařízení, které má pomoci předejít opakování chyb, nyní dostane i Země pro případ, že se nepodaří zastavit klimatické změny. Earth’s Black Box, neboli Černá skříňka Země, bude zaznamenávat data jako teplotu vzduchu a oceánů nebo množství oxidu uhličitého v atmosféře. A také vědecké články a vládní rozhodnutí. Tento archiv může budoucím generacím ukázat, kde současní lidé udělali chyby. 

"Cílem je, aby toto nezničitelné nahrávací zařízení posloužilo komukoliv, kdo přežije, pokud se Země zhroutí kvůli klimatickým změnám. Aby se z toho poučil," řekl australské stanici ABC Jim Curtis, který se podílí na projektu. Deset metrů dlouhá skříňka poháněná solární energií, která dokáže shromažďovat data po dobu 50 let, bude za pár měsíců stát na západě Tasmánie. 

Úniky metanu v Česku 

Pouhým okem neviditelný plyn metan je jedním z nejvýznamnějších skleníkových plynů přispívajících ke klimatické změně. Proto se na listopadové klimatické konferenci COP26 přes sto zemí dohodlo na tom, že do roku 2030 sníží jeho emise o 30 procent. Česko zatím žádné zákony, které by jeho únik omezovaly, nemá. Přesto je jisté, že i český průmysl, skládky nebo chov hospodářských zvířat emise vypouští. Na příklady toho, jak plyn uniká, se můžete podívat díky těmto novým záběrům z infračervené kamery. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Arménský prezident Armen Sarkisjan rezignoval, vadil mu nedostatek pravomocí

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v "těžkých časech". Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

"Prezident země nemá potřebné nástroje k tomu, aby mohl mít vliv na nejdůležitější otázky státu a národa jak v domácí, tak zahraniční politice," uvedl Sarkisjan. "Je to zcela neemotivní rozhodnutí," ujistil a vyzval k ústavní reformě, která by jeho nástupci umožnila práci za lepších podmínek.

Předloni svedla Arménie boje se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Příměří dojednané v Moskvě znamenalo pro Arménii významné územní ztráty. V průběhu války prezident opakovaně kritizoval premiéra Nikola Pašinjana a poukazoval na to, že nebyl do jednání zahrnut.

Také v loňském roce se Sarkisjan dostával opakovaně s Pašinjanem do konfliktu. Rozdělovala je například otázka odvolání šéfa arménské armády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy