Z Ukrajiny, která již dva týdny čelí ruské agresi, odešlo podle OSN přes 1,5 milionu uprchlíků. Kromě převažujících Ukrajinců jsou mezi nimi také lidé z afrických a asijských zemí, například z Indie nebo Nigérie, kterých na Ukrajině podle údajů tamní vlády žije 76 tisíc.
Od počátku války, co země sousedící s Ukrajinou otevřely své hranice uprchlíkům, ukrajinská vláda společně s Polskem, Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem garantovaly bezpečné překročení hranic všem, kteří chtějí zemi opustit bez ohledu na národnost nebo držené dokumenty.
Před pěti dny však nigerijská vláda společně s Africkou unií veřejně odsoudily zprávy, podle kterých Afričanům na hranicích ukrajinská policie v některých případech odpírá právo na bezpečný přesun do sousedních zemí. "Všichni, kdo prchají z konfliktu, mají podle úmluvy OSN stejné právo na bezpečné překročení hranic. Barva jejich pasu nebo kůže je přece nesmí diskriminovat," řekl nigerijský prezident Muhammadu Buhari.
Podobné obavy vyjádřila i jihoafrická vláda v reakci na případy, kdy na ukrajinsko-polské hranici uvízly skupiny afrických studentů. Ti na území Ukrajiny podle OSN tvoří až 20 procent všech zahraničních studentů, kteří pobývají v různých městech po celé zemi. Na Ukrajinu je přilákaly dobré technické a lékařské školy v kombinaci s poměrně nízkým školným.
Samotní Nigerijci z nich tvoří druhou největší skupinu, na Ukrajině jich podle nigerijského ministra zahraničních věcí Geoffreyho Onyeamy studuje téměř šest tisíc. Nejvíce, až osm tisíc studentů, je z Maroka. Na třetím místě jsou pak Egypťané, kterých v zemi studuje zhruba 3500.
Řekli nám, že musíme pěšky, popsala Nigerijka
Protože na Ukrajině nyní kvůli válce nefunguje letecká doprava, jejich jedinou možností je překročit hranice a vrátit se domů ze sousedních zemí. Při pokusu o přechod se ale údajně spousta z nich setkává s neférovým zacházením.
Přímo z místa to pro CNN popsala nigerijská studentka medicíny ve Lvově Rachel Onyegbuleová, podle které africkým studentům brání v nástupu do vlaků a autobusů směřujících na hranice.
"Přijelo více než deset autobusů a my jsme jen sledovali, jak do nich všichni nastupují. Mysleli jsme si, že poté, co naberou všechny Ukrajince, vezmou i nás. Řekli nám však, že musíme pěšky, že už žádné autobusy nepojedou. Moje tělo bylo otupělé zimou, asi čtyři dny jsme nespali. Já chci jen domů," vysvětlila studentka.
Když se reportér Aktuálně.cz Martin Novák na začátku minulého týdne vracel z Kyjeva po prvních dnech bombardování, v kolonách skutečně potkával mnoho studentů z Afriky, Asie a Blízkého východu. Potvrdil, že poslední úsek ze Lvova k polské hranici šli mnozí z nich pěšky, protože se nedostali do vlaků nebo autobusů.
Na polské hranici pak pro mnohé z nich nastal další problém. Protože studují na Ukrajině, nemají schengenské vízum. Mnozí tak trávili před bránou další hodiny. Zahřívali se u ohňů. "Jsme na cestě tři dny. Se studiem je zřejmě konec," říkali nyní již bývalí studenti medicíny z Libanonu.
Podle zpravodajského webu CNN se také objevila obvinění pohraniční stráže z násilí vůči studentům čekajícím na ukrajinské straně hraničního přechodu do Polska Šehyni/Medyka. "Stráž nedovoluje indickým mužům a chlapcům přejít. Hranicí projdou jen některé dívky, ale i my jsme musely doslova plakat a prosit je u jejich nohou, aby nás pustili. Potom, co jsme přešly, chlapce zmlátili, že dál prostě nepůjdou. Bezdůvodně," uvedla studentka medicíny z Indie Saakshi Ijantkarová.
První pouštíme ženy a děti
Zatímco Afričané, Indové či Pákistánci mluví o diskriminačním zacházení a sdílejí své zkušenosti na internetu, dobrovolníci na místě ubezpečují, že mezi uprchlíky nikdo nedělá žádné rozdíly. Také poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko popřel, že by jeho země jakkoliv bránila cizincům v odchodu. "Je to jednoduché, první pouštíme ženy a děti. Muži cizinci musí počkat, až přejdou ženy a děti. Ale pouštíme všechny cizince bez překážek. Totéž platí i pro černochy," řekl pro americký deník The New York Times.
Zprávy o diskriminačních praktikách odmítl i mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko. Zdůraznil, že pouze ukrajinští muži ve věku od 18 až 60 let, kteří musí bojovat, nesmí opustit zemi. "Jakákoliv nařčení ze segregace jsou nepravdivá. Stráže pracují pod obrovským tlakem, avšak v souladu se zákonem. Vzhledem k velkému počtu uprchlíků se prostě musí stát fronty. Nicméně nikdo nikoho nediskriminuje podle národnosti," vysvětlil pro CNN.
Na ukrajinské straně se studenti z cizích zemí řadí do zvláštního proudu, který prochází koridorem na polskou stranu. Podle výpovědí studentů pro britskou BBC však problémům čelí i v Polsku. Asya ze Somálska v Kyjevě studovala medicínu. Když se po hodinách čekání na hranici konečně dostala do Polska, v pohraničním hotelu, ve kterém se chtěla ubytovat, jí na recepci řekli, že je určený pouze pro Ukrajince.
Polské pohraniční síly však BBC ujistily, že každý, kdo prchá před konfliktem na Ukrajině, je v Polsku vítán bez ohledu na národnost. Obvinění z rasismu odmítla i polská vláda, příspěvky na sociálních médiích nazvala dezinformacemi. "Už téměř 200 tisíc uprchlíků v Polsku našlo útočiště," uvedl na Twitteru úřad polského premiéra již před týdnem v reakci na jeden z příspěvků, který měl poukazovat na špatné zacházení.
Dezinformace o pašování migrantů
V souvislosti s uprchlíky z Ukrajiny se také po českém a slovenském internetu začaly šířit nepravdivé zprávy o údajném skrytém pašování migrantů z Asie a Afriky do střední Evropy. Dezinformace se objevují například ve skupinách, které prosazují odchod Česka z Evropské unie. Na Slovensku se tématu chopila extremistická strana Kotlebovci, která tvrdí, že policie pouští uprchlíky z Asie a Afriky do Evropy bez kontroly a současný systém je tak využíván k nelegální migraci.
To však už vyvrátila slovenská policie, podle které má naprostá většina uprchlíků, kteří přešli slovenskou hranici, ukrajinské občanství. "Od vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině, konkrétně od 24. do 28. února, přišlo přes východní hranici na území Slovenské republiky 53 136 lidí. Z tohoto počtu má 46 618 osob občanství Ukrajiny, což je téměř 90 procent," uvedla policie.
Dále upozornila také na to, že před válkou utíkají i cizinci, kteří na Ukrajině dosud žili. "Tito lidé nyní utíkají před válkou stejně jako Ukrajinci. Chtějí domů. Slovensko je z tohoto hlediska nezajímá, jenom jsou vděční za to, že jsme přestupní stanicí," vysvětlila policie.
Cizinci, kteří se na Slovensko či do jiné evropské země hraničící s Ukrajinou dostanou, tam navíc dlouho nezůstávají. Některé země - například Indie nebo Egypt - posílají do Polska a Rumunska letadla, aby své občany přepravily domů.
Studenti z Nigérie si však stěžují, že jejich vláda, ačkoliv vyjádřila znepokojení se zacházením na hranici, pro ně nedělá dost. "Na Ukrajině je nás mnoho a vláda nic nedělá. Nemohou nás jen tak nechat. Je to smutné, ale už jsme si zvykli," říká studentka medicíny Rachel Onyegbuleová.
