reklama
 
 

Vzácný okamžik v KLDR. Muž, bez kterého by Kim nepřežil, přiletěl do Pchjongjangu

Aktualizováno 20. 6. 2019 10:36
Hlavy států do Severní Koreje, nejizolovanější země světa, běžně nejezdí. Nyní výjimku udělala Čína. I její prezidenti ale přijíždějí do Pchjongjangu zřídka, naposledy se to stalo v roce 2005.

Vzácný okamžik znovu nastal ve čtvrtek. Na návštěvu přiletěl čínský prezident Si Ťin-pching. Zástupce země, která je pro severokorejský režim klíčová z hlediska jeho přežití.

Devadesát procent veškerého zahraničního obchodu KLDR připadá na Čínu, zbylých deset na ostatní svět.

Čínská média neupřesnila, o čem se Si a Kim bavili. Jednání by se však měla soustředit na oživení stagnujících rozhovorů o severokorejském jaderném programu a na ekonomické otázky, uvedla agentura AP.

Si Ťin-pching přijel v době, kdy má vůdce Severní Koreje za sebou dvě historická setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Přímé rozhovory ale nevedly k žádnému průlomu. Spojené státy zatím nechtějí rušit ekonomické sankce proti KLDR a ta se odmítá vzdát jaderných zbraní a raket dlouhého doletu.

To všechno v době, kdy se Čína a Spojené státy ocitly na hraně obchodní války a navzájem si hrozí cly.

Čínský prezident Si Ťin-pching přiletěl na návštěvu KLDR

Čínského prezidenta vítají v Pchjongjangu davy lidí | Video: Reuters |  01:26

Pod kontrolou Číny

Podle analýzy agentury Reuters chce Si návštěvou zrovna v tuto chvíli demonstrovat Trumpovi, že i přes jeho rozhovory s Kim Čong-unem zůstává Čína zemí s klíčovým vlivem na Severní Koreu.

"Pokud by Si podpořil v tuto chvíli Severní Koreu ekonomicky, třeba i za cenu porušení mezinárodních sankcí, Kim Čong-un by nemusel vyjednávat s Američany v nevýhodné pozici. Mohl by si ponechat jaderné zbraně a zároveň by dostával z Číny klíčovou ekonomickou pomoc," uvedl pro Reuters Kim Hjun-vok z Korejské národní diplomatické akademie v Soulu.

Jinými slovy Peking chce potvrdit, že nic kolem Severní Koreje se nebude dít bez jeho souhlasu a mimo jeho kontrolu.

Tvrdší Peking

Fakt, že čínský prezident byl v Pchjongjangu naposledy v roce 2005 (tehdy stál v čele země Chu Ťin-tchao), není náhodný. V témže roce provedla Severní Korea svůj první atomový test, přes nesouhlas Pekingu.

Jaderné testy a zkoušky raket dlouhého doletu čínské vedení nepodporovalo a distancovalo se od nich, omezilo i kontakty se severokorejskými politiky. V roce 2017 se pak Čína dokonce připojila k ekonomickým sankcím Organizace spojených národů, což mělo pro Severní Koreu závažné následky. Čínský export do KLDR v roce 2018 poklesl o 88 procent, což se týkalo i uhlí nebo pohonných hmot. Čínský dovoz ze Severní Koreje klesl o třetinu.

Číňané si však v žádném případě nepřejí ekonomický kolaps Severní Koreje. Nejen kvůli tomu, že tato země je pro ně kartou v soupeření se Spojenými státy a Japonskem. Kritická hospodářská situace už roky vede k exodu Severokorejců do Číny za prací.

Loni Peking přitvrdil vůči severokorejským migrantům, nainstaloval na společné hranici podél řeky Jaly více bezpečnostních kamer, postavil nové strážní věže a zpřísnil hlídky na hranici. Policie také častěji provádí razie a zatýkání v domech, kde se podle jejích informací skrývají Severokorejci.

Podívejte se na schůzku Vladimira Putina a Kim Čong-una ve Vladivostoku:

Ruský prezident Putin se sešel s vůdcem Severní Koreje Kim Čong-unem | Video: agentura AP |  00:51

autor: Martin Novák | 20. 6. 2019 6:48

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama