Paříž - Bývali to Američané, pak Japonci a pak Rusové. Teď jsou to Číňani. Právě oni v posledních měsících dominovali jako turisté v Paříži.
Číňané začínají podle listu The New York Times hromadně cestovat do zahraničí a do Paříže přijíždějí víc za nákupy než kulinářskými zážitky.
Podle agentury pro turistický rozvoj ve Francii Atout France jsou pro čínské návštěvníky individuální turistická víza stále drahá a omezená. Proto přijíždějí převážně hromadně na doma organizované autobusové zájezdy trvající deset až 15 dní.
Ty začínají obvykle v Německu se zastávkami ve Švýcarsku, Itálii nebo Nizozemsku. Prakticky vždycky ale končí v Paříži a je to právě Paříž, kde většina z nich nakupuje.
V roce 2010 utratili čínští návštěvníci ve Francii zhruba 890 milionů dolarů, což bylo o 60 procent víc než v roce 2009, uvedla Atout France.
Pochopitelně do Paříže stále přijíždí víc Američanů než Číňanů, ale utrácejí méně. Průměrná nákupní útrata Američana představuje 40 procent toho, co z kapsy vytáhne čínský návštěvník. Pouze ruští turisté zatím utrácejí víc - ale jen nepatrně.
Lákání zákazníků už v Číně
Obvyklou zastávkou Číňanů v Paříži jsou velké obchodní domy, jako je Galeries Lafayette a Au Printemps, které stojí bok po boku na Haussmannově bulváru, každý ve svém vlastním nádherném, ocelově proskleném chrámu kapitalismu.
Pchang Chao a jeho manželka Wang Wen-tching, oba čtyřiatřicetiletí, přijeli z Nan-ťingu i s dcerou autobusovým zájezdem spolu s 30 dalšími turisty.
Projeli už Itálii, Německo a Rakousko, Paříž byla jejich poslední zastávkou. "Tady si nakoupíme," řekla paní Wang čekající ve frontě v butiku Chanel v Galeries Lafayette. "Chceme tu hodně utrácet."
Pan Pchang má prý osobně radši americké "outlety", kde je všechno levnější. "Ale Galeries Lafayette je v Číně velmi slavná," dodala paní Wang.
Čínský trh se pro oba slavné pařížské obchodní domy stal velmi důležitým. Oba vedou v Číně masivní reklamní kampaň, oba pilně spolupracují s tamějšími cestovními kancelářemi a agenty, a oba mají dobré vztahy s čínským velvyslanectvím i podnikatelskými skupinami, aby přilákaly rovněž V.I.P. zákazníky.
Zákazník (z Asie) nade vše
Zaměstnávají prodavače mluvící čínsky, nabízejí plánky obchodů v čínštině a pomáhají zákazníkům vyplnit formuláře, s jejichž pomocí se jim vrací většina daně z přidané hodnoty.
Přijímají čínské platební karty a přeplatky daně okamžitě vrací, takže zákazníci mohou utratit víc za snadno přepravovatelné zboží, jako jsou parfémy nebo voňavky.
Printemps má zvláštní vchod pro čínské skupiny a nabízí jim krátké seznámení s obchodním domem - pochopitelně v čínštině, řekl Laurent Schenten, šéf odboru pro zahraniční zákazníky.
Obchod nabízí digitální kartu, díky níž může zákazník, který má jen omezený časový limit mezi zastávkami autobusu, v klidu nakupovat a všechno zboží se pro něj shromáždí k vyzvednutí na jednom místě a s jedinou společnou platbou.
Zahraniční zákazníci se nyní starají o 40 procent prodeje v Printemps a zhruba třetina z tohoto objemu připadá na Číňany, dodal Schenten. Každý z čínských zákazníků tu průměrně utratí 1660 dolarů (téměř 30 000 korun).
Galeries Lafayette, kam přijíždí zhruba deset milionů zahraničních zákazníků ročně, si pěstuje asijský trh po celá desetiletí, uvedl ředitel pro mezinárodní propagaci Thierry Vannier.
"Staráme se, abychom měli ty správné lidi, správné služby a správné zboží," dodal. "Máme vyšší návštěvnost než Eiffelova věž," prohlásil s hrdostí.
John Wu s manželkou přijeli z Hongkongu a do obchodního domu se vydali koupit kabelku Louis Vuitton "pro tetičku". Na otázku, co je při prvním výletu do Paříže nejvíc překvapilo, odpověděli jednoznačně: "To, kolik je tady Číňanů!"
