Kyjev - Ukrajina kývla na nabídku pronájmu pěti procent svého území Číně.
Zemědělci z říše středu chtějí na ploše tří milionů hektarů pěstovat plodiny a chovat prasata či skot.
Dohoda byla uzavřena na půl století s tím, že polovojenská organizace Sin-ťiangské produkční a konstrukční týmy (XPCC) okamžitě převezme kontrolu nad 100 000 hektary ukrajinského území. Zbylá půda bude Číně předána postupně.
Ukrajina tak bude chudší o území, které velikostí odpovídá Belgii, čímž přijde o devět procent své úrodné půdy. Plodiny a maso budou posílány ke zpracování do čínských konglomerátů.
Čínské zájmy
Čína investuje desítky miliard dolarů ročně do černého kontinentu. Podle diplomatických depeší zveřejněných serverem WikiLeaks má v Africe ekonomické i politické zájmy. Chce si zajistit podporu tamních politiků při hlasováních na půdě OSN.
Usiluje o přístup k ropě v Nigérii, mědi a kobaltu v Kongu, uhlí v Zambii i k uranu v Jihoafrické republice a Namibii. Investice pomáhají zvednout ekonomiky jednotlivých zemí, podle kritiků se ale Číňané chovají jako kolonizátoři a neberou ohled na nic a na nikoho.
Do ukrajinské státní pokladny na oplátku přiteče v přepočtu přes 52,2 miliardy korun.
Podle agentury ITAR-TASS se navíc Číňané zavázali, že v oblasti vybudují zavlažovací systémy a na Krymu postaví dálnici i most přes Kerčský průliv, jenž spojí Krymský poloostrov s Ruskem.
Na druhou stranu jsou na místě obavy o místní zemědělce, kteří budou z oblasti vytlačeni, a mohou tak přijít o obživu.
Není to neokolonizace, brání se Čína
O obchodu už média spekulovala od neděle, ovšem XPCC uzavření dohody odmítaly komentovat. Podepsání smlouvy podle serveru The Telegraph potvrdily až v úterý.
Čínská strana nicméně odmítá, že by šlo o politicky citlivé skupování půdy cizích států. Jedná se prý o úmluvu o modernizaci. Není divu. Například Madagaskar musel kvůli protestům Filipínců v roce 2009 ustoupit od úmyslu pronajmout 1,2 milionu hektarů svého území Jižní Koreji.
Peking už spravuje pronajatá území v Africe, Jižní Americe a jihovýchodní Asii, zemědělská oblast poblíž Dněpropetrovsku bude ale největším čínským zámořským komplexem.
Potravinová soběstačnost je jedním z největších problémů současné Číny. Zatímco jejích 1,36 miliardy obyvatel zkonzumuje pětinu světové produkce potravin, tamní zemědělství se na světové produkci podílí jen z necelé desetiny.
