* Martin Bursík vyvěsil na ministerstvu tibetskou vlajku * Je ohrožen summit EU-Čína, naplánovaný na květen do Prahy? * Čínský režim v předvečer výročí potvrdil neústupnost
Praha - Letošní rok je pro čínskou vládu nepříjemný. Musí "přetrpět" dvě výročí, které by nejraději vymazala všem z paměti.
V červnu uplyne dvacet let od krvavého potlačení protestu na náměstí Tchien an-men a dnes je tomu padesát let od chvíle, kdy Tibeťané povstali proti čínské nadvládě.
Jejich vzpoura v roce 1959 měla pramalou naději na úspěch a duchovní vůdce 14.dalajlama od té doby svůj domov na vlastní oči nespatřil.
Loňské nepokoje ve Lhase a jiných částech Tibetu pekingské vedení znervóznily. Stejně tak jako všechny známky toho, že někdo v zahraničí dál zpochybňuje, že Tibet není součástí Číny.
Když nedávno francouzský prezident Nicolas Sarkozy přijal dalajlamu v Paříži, zhrzení Číňané zrušili summit s Evropskou unií.
Protestovali, když se před novináři zjevil český premiér Mirek Topolánek s tibetským odznáčkem v klopě. A určitě se ji nebude líbit, že dnes vyvěsil tibetskou vlajku na budově ministerstva životního prostředí Martin Bursík.
Připomeňme, že "náhradní" summit EU-Čína se má uskutečnit v květnu právě v Praze.
"Nedovedu si představit že v době předsednictví Evropské unie by Česká republika vycouvala z principiálního postoje obhajoby lidských práv. Byla by to ostuda pro Českou republiku i Evropskou unii. Naopak naše předsednictví je šancí připomenout čínskému řežimu, že jeho vstupenka do civilizovaného světa znamená změnu přístupu k Tibetu," řekl dnes Bursík novinářům.
Ministr se už loni zúčastnil se svojí stranickou kolegyní Kateřinou Jacques demonstrací před čínskou ambasádou.
České hraní Číňanům na nervy tak zřejmě zdaleka nekončí. Přitom jeho historie sahá už do začátku devadesátých let.
Když prezident Václav Havel pozval do Prahy dalajlamu, byl to pro Peking šok. Tehdy ještě tibetského vůdce státníci ve světě tolik nevítali. Výsledkem návštěvy bylo zrušení stáží pro české studenty sinologie v Číně.
Havlovým protipólem a jistou satisfakcí pro Peking ale je současný prezident Václav Klaus. Ten je stoupencem širokých vztahů s Čínou a nikdy se - alespoň nahlas - nezajímal o Tibet.
Nejdále v tomto směru zašel bývalý ministr průmyslu a obchodu Miloslav Grégr ve vládě Miloše Zemana. "A to chcete obchodovat s dalajlámou?" opáčil novinářům, když se jej ptali po návštěvě Číny na postoj k Tibetu.
Číňané ale dávají najevo, že s podobnými aktivitami jim dochází trpělivost. Vůči Tibetu a všem, kteří ho podporují, přitvrzuje.
"Vytvořme pevnou hráz proti separatismu v Tibetu, na obranu jednotné Číny. Nechť se Tibet stane její stabilní součástí," řekl v předvečer výročí prezident Chu Ťin-tchao.
Podle zpráv přímo z Tibetu má armáda a policie mimořádnou pohotovost. Hlídají tibetské kláštery a do některých míst nepouštějí cizince.
Ostřeji než obvykle ale tentokrát hovoří i jindy smířlivý dalajlama. Život Tibeťanů v posledních desetiletích označil v projevu k výročí za peklo na zemi. Znovu však zopakoval, že neusiluje o nezávislost Tibetu, pouze o jeho autonomii a rozvoj v rámci Číny.
