"Chtěl bych opravdu vidět, že Čína vyřeší problém v Hongkongu humánně," řekl Trump. Má snad informace, že Peking něco chystá?
Čínská státní média označují demonstranty v Hongkongu za teroristy a na sociálních sítích se objevily videa a fotografie přesunů čínské policie a armády v Šen-čenu, který se nachází vedle Hongkongu na druhé straně hranice.
Lidé v Hongkongu protestují už dva měsíce. Nespokojenost vyvolal zákon umožňující vydávat obyvatele k trestnímu stíhání do pevninské Číny. Policie některé demonstrace násilně potlačuje, protestující obsadili například budovu parlamentu nebo letiště.
"Lidé volají po demokratických volbách a to Peking v životě nedovolí. Neprotestuje žádná parta chuligánů, ale až dva miliony lidí, což je čtvrtina obyvatelstva. Mezi nimi byly desetitisíce zaměstnanců vlády, tisíce sestřiček a doktorů. Je to protest celé společnosti," řekl Aktuálně.cz novinář a bývalý zpravodaj České televize v Číně Tomáš Etzler.
V sobotu se ve finanční čtvrti Hongkongu shromáždili učitelé, aby vyjádřili podporu studentům a dalším účastníkům demonstrací, píše agentura AP. Přišli s transparenty s nápisy jako "Chraňte příští generaci". Požadují, aby místní úřady reagovaly na požadavky demonstrantů a zastavily to, co nazývají policejním násilím vůči účastníkům protestů.
Zásah armády je krajní možností
Na základě dohody o předání bývalé britské kolonie mezi Londýnem a Pekingem z roku 1997 mohou čínské ozbrojené síly zasáhnout v Hongkongu, pokud o to jeho správa požádá. Řada analytiků se domnívá, že přesuny vojenské techniky a prohlášení o možném použití síly jsou spíše psychologickou válkou, která má demonstranty zastrašit. Zásah armády je pro Peking až krajní možností, kterou nepoužije, nebude-li to z jeho pohledu nutné.
China’s People’s Armed Police conducting exercises near the Hong Kong border this morning pic.twitter.com/tW0TwbYx5a
— ian bremmer (@ianbremmer) August 15, 2019
"Samozřejmě že čínská armáda má kapacitu na to, aby demonstrace v Hongkongu ukončila. Ale Peking s něčím takovým nepočítá. Takové násilí v ulicích Hongkongu by bylo velkou ranou pro globální image Číny a to si samozřejmě v Pekingu dobře uvědomují," řekl Aktuálně.cz maďarský expert na Čínu a její politiku Tamás Matura z Korvínovy univerzity v Budapešti.
Deník Financial Times ve své analýze píše, že vojenská intervence a potlačení nepokojů silou by znamenaly konec Hongkongu jako významného finančního a byznysového centra, což si čínské vedení nepřeje. Zároveň ale nabádá správkyni Hongkongu Carrie Lamovou, aby požadavkům protestujících neustupovala.
V říjnu se chystá čínský režim s velkou pompou oslavit sedmdesáté výročí převzetí moci a Hongkong by to mohl "zkazit".
"Čínské vedení samozřejmě dává přednost tomu, aby protesty prostě skončily a lidé se vrátili k normálnímu životu. Ale pokud bude přesvědčeno, že autorita a moc komunistické strany jsou nějakým způsobem zpochybněny, zasáhne," uvedl pro televizi France24 profesor Steve Tsang, ředitel institutu SOAS China v Londýně, který sdružuje akademiky a sinology z mnoha zemí světa.
Jeden z činitelů hongkongské správy řekl deníku Financial Times pod podmínkou anonymity: "Mám o mladé lidi v Hongkongu strach. Neměli by podceňovat, jak nemilosrdná a krutá je Komunistická strana Číny."
Pesimistický je i Tomáš Etzler. "Nevím, jak to dopadne, ale pro Hongkong to dobře neskončí."
Záběry z Hongkongu: Zablokované letiště a metro plné slzného plynu
