Peking - K finanční krizi v EU přispěly svým dílem levné výrobky z Číny, nemilosrdně válcující evropskou konkurenci. Bez čínských odbytišť pro vlastní produkci i čínských investic směřujících do Unie se ale EU, hlavní obchodní partner Pekingu, sotva obejde.
Toho si je dobře vědoma německá kancléřka Angela Merkelová, která počínaje rokem 2006 jedná s čínskými představiteli pravidelně každý rok.
V rámci její návštěvy teď Čína podepsala s EU kontrakt za 2,8 miliardy eur, za něž si pořídí padesát airbusů vyráběných společně čtyřmi unijními zeměmi - Německem, Francií, Británií a Španělskem.
Evropské konsorcium si přitom původně dělalo naděje, že se mu podaří uzavřít smlouvy až na stovku letounů. Šetřit musí ale také Čína, která letos zaznamenala oproti loňskému roku pokles růstu HDP. Zatímco v roce 2011 vzrostla její ekonomika o 9,2 procenta, pro letošek jí Mezinárodní měnový fond předpovídá "jen" osmiprocentní růst.
Část komponent se bude montovat přímo v továrně Airbusu v Tchien-ťinu, kam Merkelová v doprovodu premiéra Wena Ťia-paa zamíří v pátek rychlovlakem. Čína má v úmyslu vyrábět v budoucnosti velkokapacitní dopravní letadla sama a k tomu se jí mohou zkušenosti výrobců airbusů hodit.
Podobně, jako se jí svého času hodily zkušenosti výrobců německých rychlovlaků ICE.
Čínský rychlovlak CRH380A, vybavený pohony vyrobenými s pomocí koncernu Siemens, ICE nápadně připomíná i designem.
"Je nezbytné, aby čínští reformátoři studovali německý model a poučili se z něj," citoval deník Spiegel on-line pekingského ekonoma Lia Tao-kchueje. Čínské vedení se ovšem spíše než o strukturální reformy prosazované vládou kancléřky Merkelové zajímá o nejmodernější technologie ze Spolkové republiky.
Nakoupí Čína evropské dluhopisy?
Evropská unie se snaží dovoz zboží z Číny omezit, čím dál více podniků ale přesouvá svou výrobu kvůli levné pracovní síle právě do čínských průmyslových parků.
Peking stojí mimo jiné za kolapsem německých výrobců fotovoltaiky, kteří v souboji s dravými potomky čínských komunistických funkcionářů neměli sebemenší šanci. Solární panely, jež před lety okopírovali a nyní s takovým úspěchem prodávají v celém světě, mají být také jedním z témat, o nichž chce Merkelová jednat s Wenem.
Na programu její návštěvy jsou ale i schůzky s Wenovým designovaným nástupcem, vicepremiérem Liem Kche-čchiangem, a příštím šéfem komunistické strany, čínským viceprezidentem Siem Ťin-pchingem. Ten se vůdcovství strany ujme na partajním kongresu v říjnu, zatímco Wena vystřídá Li ve funkci až na jaře.
Kompletně vyměněn má být také nejvyšší stranický orgán, stálý výbor politbyra.
Číňané kopírují vše, i celá města:
Merkelová a s ní i další představitelé EU doufají, že nové čínské vedení bude ochotno více investovat v EU, a především, že se Peking bude v masovém měřítku podílet na nákupu státních obligací těžce zadlužených unijních zemí. Čína je dnes největším zahraničním držitelem amerických dluhopisů.
Již v únoru guvernér čínské Národní banky Čou Siao-čchuan Bruselu slíbil, že se jeho země bude podílet na řešení evropské dluhové krize. Devizové rezervy Číny představují nyní 3,2 bilionu dolarů a Peking naznačil, že je hodlá diverzifikovat a opatřit si větší množství cenných papírů denominovaných v eurech.
