Čína před vakcínami ze Západu varovala, přestože sama očkovací látky proti koronaviru vyráběla. Rozdíl byl ale v technologii - zatímco čínští výrobci se spoléhali na tradiční metodu a vakcíny vytvořili z usmrceného viru, který nemůže příjemce látky už ohrozit, západní výrobci šli jinou cestou.
Společnosti jako Pfizer/BioNTech nebo Moderna vytvořily vakcíny mediátorové RNA, zkráceně mRNA, které se od těch inaktivovaných liší tím, že obsahují genetickou informaci viru, díky níž si tělo dokáže vytvořit vlastní protilátky.
Mezi vakcínami existuje také rozdíl v účinnosti. Zatímco zmíněné dvoudávkové mRNA vakcíny nabízejí ochranu před těžkým průběhem nemoci překračující 90 procent, očkování čínských výrobců Sinovac a Sinopharm dosáhlo nižších hodnot, 51- a 79procentní účinnosti. Přesto jich bylo v Číně podáno už 2,8 miliardy dávek a dalších 1,5 miliardy si objednalo nebo dostalo 110 zemí světa, píše časopis Nature.
Situaci by měly pomoci čínské mRNA vakcíny, na kterých už několik společností pracuje. Jedna z nich, která vakcínu vyvíjí společně s armádou, dokonce získala povolení k testům na lidech. Ty provádí v Mexiku a Indonésii.
Vakcína s názvem ARCoV (nebo někdy ARCoVax) by se měla používat jako třetí posilovací dávka ke dvěma předchozím inaktivovaným látkám. Dosavadní testy na zvířatech ukázaly, že nabízí dobrou ochranu proti koronaviru, výsledky klinických testů na lidech zatím zveřejněny nebyly.
Pokud se nová vakcína osvědčí, hlavní továrna na jihozápadě Číny by mohla ročně vyprodukovat až 200 milionů dávek, píše americká stanice CNN.
Čínský státní deník Global Times uvádí, že vakcína ARCoV nad západními vakcínami navíc "vyčnívá", protože má snazší skladování, kdy vyžaduje teplotu čtyři stupně Celsia a po omezenou dobu může být vystavena i pokojové teplotě. Komunistické vládě loajální deník také uvádí, že produkce čínské mRNA vakcíny ukazuje "obrovské zlepšení v mRNA technologii a vedoucí pozici Číny v biotechnologii".
Podle odborníků ale existuje více důvodů k tomu, proč Čína svůj postoj k mRNA vakcínám změnila. Jerome Kim z Mezinárodního očkovacího institutu řekl deníku Financial Times, že při výrobě prvních očkovacích látek sáhli čínští vědci po snadno dostupné technologii, kterou už dříve používali u jiných vakcín.
Chuang Jen-čung z Rady pro mezinárodní vztahy si zase myslí, že následně hrála roli ve vnímání nového typu vakcíny politika. "Když Čína vyrobila vlastní vakcíny, použila je k tomu, aby ukázala vlastní technologický rozvoj. Kdyby nyní přešla na vakcíny vyrobené v zahraničí, bylo by to stejné jako přiznat, že ty čínské nejsou ohledně technologických možností tak dobré jako v jiných zemích," domnívá se.
Čína totiž k dovozu západních vakcín na svou půdu nikdy nepřistoupila, i když je podle stanice CNN místní kontroloři už loni v červenci schválili a distributoři je chtěli od srpna rozvážet. Pekingské úřady však od té doby mlčí a není jasné, kdy nebo jestli vůbec budou Číňané moci získat dávku od amerických firem Pfizer nebo Moderna.
Ke spolupráci se Západem přitom vládu vyzval i epidemiolog a poradce Pekingu v oblasti pandemie Čung Nan-šan. Ten uvedl, že Čína by mohla zvážit větší kooperaci se západními výrobci vakcín a "měla by se naučit od jiných zemí to, co dělají dobře, jako jsou mRNA vakcíny. Strávily roky jejich vývojem a povedlo se jim je vyrobit jen za pár měsíců," cituje ho deník Financial Times.
