reklama
 
 

Čína cvičí holuby. Pro případ, že selže elektronika

6. 3. 2011
Čínská lidová armáda se nehodlá spoléhat jen na elektronickou komunikaci

Peking - Kdo chce úspěšně vést moderní válku, musí disponovat nejdokonalejšími elektronickými komunikačními technologiemi. Co když je však nepřítel eliminuje, nebo z nějakého důvodu selžou?

Číňané v tomto smyslu nehodlají ponechat nic náhodě a začínají pro takový případ budovat armádu poštovních holubů.

Podle čínské státní televize trénují čínští vojáci v městě Čcheng-tu ve středočínské provincii S'-čchuan pro daný účel 10 000 těchto opeřenců.

"Armádní holubi budou primárně určeni pro speciální vojenské mise mezi jednotkami rozmístěnými na našich hranicích nebo oceánském pobřeží," sdělil státní televizi letecký vojenský expert Čchen Chung.

„V moderní válce jsou holubi nenahraditelní," dodal s tím, že například „ve švýcarské armádě je těchto ptáků tolik kolik vojáků".

Důstojník Čchen Čchun-tchao, odpovědný za čínskou „holubí armádu", tvrdí, že „opeřenci jsou nejefektivnějším nástrojem pro doručování zpráv na krátkou a střední vzdálenost, pokud by se rádiová komunikace zhroutila nebo byla elektromagneticky rušena".

Již Čingischán

Poštovní holubi se využívali k doručování zpráv již v Mezopotámii a Asýrii, a hráli také mimořádně důležitou roli v mongolské říši.

Čingischán vybudoval komunikační systém pokrývající Asii a velkou část Evropy, založený výhradně na poštovních holubech.

V 19 a 20. století měly všechny evropské země své „holubí armády", Švýcarsko jich do roku 1994 chovalo pro vojenské účely 30 000.

Holubi dokáží uletět stovky kilometrů rychlostí až 120 kilometrů za hodinu, unesou 100 gramů, a především se vracejí.

Čínská armáda měla také svou "holubí jednotku", ale ta se doposud starala jen o několik set ptáků, kteří sloužili hlavně ke komunikaci mezi kontinentální Čínou a jejími základnami na ostrůvcích v Jihočínském moři.

Podle časopisu Time základ holubího hejna pochází ze Spojených států. Do Číny je v roce 1937 přivezli američtí piloti, kteří pomáhali čínským jednotkám bojovat proti japonské invazi.

Koně jen na přehlídky

Spolu s holuby, kteří opět nabývají na důležitosti, slouží v Čínské lidové osvobozenecké armádě také deset tisíc psů, kteří hlídají hranice a vojenské objekty.

Vojenských koní je však v armádních službách ani ne tisíc. Tito tvorové, kdysi tak důležití při vojenských operacích, se využívají již jen při přehlídkách.

Holubi se ale v Číně netěší jen opětné pozornosti vojáků. Jejich chov se mezi čínským obyvatelstvem stal mimořádně pupulárním.

Věnuje se mu zejména finančně čím dál silnější střední vrstva. Na konci ledna dokonce padl světový rekord, když na aukci holubů, jež se konala koncem ledna v Belgii, jeden nejmenovaný Číňan koupil špičkového závodního holuba za 200 000 dolarů.

autor: Václav Viták | 6. 3. 2011

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama