Dubrovník – Perla Jadranu loni zdolala rekord v návštěvnosti. Vůbec poprvé počet turistů v Dubrovníku překonal jeden milion.
Chorvatské město láká na úzké uličky, které protkávají jeho historické centrum, na mořské speciality, ostré středomořské slunce i na filmová místa, kde se natáčel třeba populární seriál Hra o trůny.
A počet turistů ještě poroste. Dlouhá léta museli zahraniční návštěvníci i samotní Chorvaté při cestě do Dubrovníku překročit hraniční přechody a projet úzkým pruhem bosenského území. To zajišťuje přístup Bosny k moři, současně ale odděluje jižní část Chorvatska od zbytku země.
Prvo granica pa pelješki most! https://t.co/5GujE3AG3K pic.twitter.com/4dFUewblsQ
— Prijedor24.com (@Prijedor24com) May 17, 2016
Za pár let se ale cesta do populárního Dubrovníku zkrátí. Chorvaté po letech planých nadějí konečně postaví most na poloostrov Pelješac. Ten jim při cestě na jih umožní vyhnout se asi 14kilometrovému pruhu bosenského teritoria.
Bosna měla námitky
Chorvaté zvažovali hned několik možností, jak si zkrátit cestu do Dubrovníku a propojit jižní cíp se zbytkem území. Na stole byl návrh na výstavbu podmořského tunelu nebo také speciálního koridoru, který by se táhl bosenským územím. Vyhrál ale projekt na výstavbu mostu na Pelješac.
Tento projekt ale už v minulosti doprovázaly potíže. Chorvaté totiž most začali stavět už v roce 2007. Tehdy ale práce zastavil nedostatek finanční zdrojů.
Proti poslednímu plánu na výstavbu mostu se ale postavila Bosna. Malý pruh území má pro ni obrovský strategický význam – zajišťuje jí přístup k moři.
Přestože bude most ležet v chorvatských vodách, vláda v Záhřebu potřebovala získat i souhlas Sarajeva.
Jenže bosenská vláda se původně proti mostu postavila. Obávala se, že by mohl zkomplikovat přístup velkým lodím do přístavu Neum. Tím by Bosna výrazně utrpěla, a proto předložila Chorvatům několik požadavků – jednalo se zejména o technické námitky k mostu.
Po měsících vyjednávání Záhřeb požadavkům Sarajeva vyhověl, oznámil nedávno bosenský ministr dopravy Ismir Jusko.
"Chorvaté původně chtěli, aby byl most vysoký 48 metrů. Ale naši zástupci požadovali, aby měl 55 metrů, a s tím Chorvaté nakonec souhlasili," uvedl Jusko s tím, že se jim podařilo upravit také požadavky na rozestup jednotlivých pilířů. To usnadní průjezd velkým lodím.
Finální cena bude vyšší, než se čekalo
Chorvatsko už na výstavbu mostu vypsalo výběrové řízení. Do něj se podle chorvatských médií přihlásilo celkem 12 konsorcií a společností. Některé z nich přitom už mají zkušenosti přímo z Chorvatska. Nejčastěji se v nedávné minulosti podílely na výstavbě tamních dálnic. Jedná se například o konsorcium tvořené
společnostmi Bechtel z USA a Enka z Turecka. Zájem má i italská Astaldi.
Do tendru se pak přihlásily také dvě čínské společnosti – China Road and Bridge Corporation a také Sichuan Road and Bridge Corporation, dále pak Daewoo z Jižní Koreje či španělský Obrascón.
Na konci ledna nebo na začátku února Záhřeb vybere několik podniků, které postoupí do druhého kola. V něm budou Chorvaté detailně studovat jednotlivé nabídky a také technickou způsobilost firem.
Očekává se, že "Pelješki most" vyjde na zhruba 1,8 miliardy kun bez DPH, tedy v přepočtu na 6,5 miliardy korun.
Experti se ale domnívají, že finální cena bude ještě o několik stovek milionů kun vyšší, a to hlavně kvůli výstavbě okolní infrastruktury a přístupových silnic. Záhřeb doufá, že se mu na stavbu, která propojí chorvatské území, podaří získat finanční zdroje z evropských fondů, a to až do výše 85 procent.
Chorvaté očekávají, že most přiláká do Dubrovníku a také na poloostrov Pelješac, který je známý produkcí vína, další turisty. Z nedávných údajů vyplývá, že do Dubrovníku se nejčastěji návštěvníci dostanou letecky. A to by se mohlo v budoucnu změnit, doufají Chorvaté.
Dočkají se i Trogirčané
Most na Pelješac není jediným, který Chorvaté v současné době staví. Už brzy propojí nový most také malé městečko Trogir s ostrovem Čiovo.
I na něj Trogirčané čekali dlouhá léta. Současný most už dávno nestačí pojmout nápor turistů v letních měsících. I proto Trogir, který je zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO, dlouhodobě dusí nekonečné dopravní zácpy. Nová stavba vyjde na zhruba 200 milionů kun (720 milionů korun), z toho 177 milionů kun půjde z evropských fondů.
