Během jednání se střetly dvě představy. Na jedné straně stály Spojené státy podporované dalšími osmadvaceti zeměmi, které chtěly obnovit rozhovory o vzniku zóny (FTAA) v příštím roce. Ostře proti se však postavilo pět států vedených levicovými představiteli, jako je venezuelský prezident Hugo Chávez či argentinský Nestor Kirchner. Ti chtějí počkat na výsledky prosincového jednání Světové obchodní organizace.

Především se však obávají, že by uvolnění obchodních bariér poškodilo jejich ekonomiky. Chávez se už při příjezdu do letoviska Mar del Plata nechal slyšet, že hodlá myšlenku zóny volného obchodu pohřbít. Závěry summitu si tak pochvaloval. "Dnešním velkým poraženým je Bush," řekl Chávez. Odpůrce návrhů amerického prezidenta nazval "pěti mušketýry".

Bush čekal, ale nedočkal se

Podle zpravodaje BBC bylo pro George Bushe ponižující, když musel v jednacím sále poslouchat hostitele summitu argentinského prezidenta Nestora Kirchnera, jak vysvětluje ekonomické problémy své země hospodářskou politikou USA.

Bush přesto doufal v dosažení dohody a zůstal kvůli tomu na jednání oproti plánu o tři hodiny déle. U podpisu závěrečné deklarace, která obsahuje protichůdná stanoviska obou skupin zemí, už však nebyl.

Bushův poradce pro otázky národní bezpečnost Stephen Hadley se pak pokoušel o optimistický výklad výsledků jednání. "Přijížděli jsme na summit, který měl FTAA pohřbít. Ve skutečnosti tu ale všichni hovořili o potřebě odstraňovat bariéry ve vzájemném obchodu."

Fox: mušketýři zóně nezabrání

Mexický prezident Vicente Fox po skončení summitu předpověděl, že pět států, které si vytvoření celoamerické zóny nepřejí, jejímu vzniku nezabrání. Podle Foxe k němu dojde postupně prostřednictvím dvoustranných a regionálních dohod. Samo Mexiko už je součástí severoamerické zóny volného obchodu a USA postupně sjednávají obdobné dohody i s jednotlivými zeměmi Jižní Ameriky.

S myšlenkou na vytvoření celoamerické zóny volného obchodu přišel před jedenácti lety na prvním americkém summitu v Miami prezident Spojených států Bill Clinton. Podle jeho tehdejší představy měla fungovat už od letošního roku. Zahrnovat měla takřka celou oblast od Arktidy až po Antarktidu. Celní i jiné bariéry ztěžující obchodování mezi státy měly padnout jak v průmyslu, tak zemědělství.

Protesty se zvrhly v násilí

Stoupenci FTAA tvrdí, že jejím vytvořením vznikne velké množství nových pracovních příležitostí, vzroste produktivita hospodářství amerických států a podaří se tak snížit chudobu v regionu. Jihoamerické země si však stěžují, že zatímco USA volají po volném obchodu, poskytují vlastním farmářům štědré dotace, kvůli kterým jim zemědělci z chudších zemí fakticky nemohou konkurovat.

Jednání summitu bylo zastíněno rozsáhlými protesty proti americké politice a prezidentu Bushovi osobně. V Mar del Plata se konaly desetitisícové demonstrace, stovky demonstrantů zapalovaly obchody a útočily na pobočky bank.