Cancún - Dvaatřicet zemí Latinské Ameriky a Karibiku se nyní schází v mexickém Cancúnu, aby debatovaly o prohloubení regionální integrace a ustavily plnohodnotnou instituci. Ta by měla být protiváhou Organizace amerických států (OAS), která je v očích Latinské Ameriky příliš ovládaná Spojenými státy.
V současné době funguje Rio Group pouze jako pracovní skupina a na rozdíl od OAS, která je konstruována po vzoru OSN, nemá ústřední sekretariát ani valné shromáždění a spoléhá se na každoroční jednání hlav států.
V nové organizaci, která ovšem nevznikne dříve než v roce 2011, nemají být ani USA ani Kanada.
"Je čas na to, aby se latinoameričané a obyvatelé Karibiku spojili," prohlásil hostitel "Summitu jednoty", mexický prezident Felipe Calderón.
Jednota zatím hudbou budoucnosti
Místo jednotného hlasu však byly z Cancúnu slyšet i hádky. K velké rozepři došlo podle CNN v pondělí na pracovním obědě za zavřenými dveřmi mezi kolumbijským prezidentem Álvaro Uribem a jeho venezuelským protějškem Hugo Chávezem.
Podle jednoho diplomata, který si nepřál být jmenován, na sebe Chávez a Uribe křičeli urážky a nepublikovatelné výrazy a musel je uklidnit kubánský prezident Raúl Castro.
"Jak je možné, že spolu bojujeme na summitu, který si klade za cíl země Latinské Ameriky a Karibiku sjednotit?" zeptal se prý Castro nadávajících.
Podle expertů je však jednota Latinské Ameriky hudbou vzdálené budoucnosti. V centru sporu stojí Venezuela, Kolumbie a Ekvádor, které se před dvěma lety dokonce ocitly na pokraji války. Kolumbie a Venezuela v posledních měsících opět posílily přítomnost vojáků na svých hranicích a Ekvádor nemá s Kolumbií stále úplné diplomatické styky.
Venezuela v minulém roce tvrdě kritizovala svého souseda za to, že umožnil využívání základen na svém území americkým vojákům. Vedle těchto sporů existují také dlouhodobé tenze mezi Ekvádorem a Peru, Peru a Chile, Bolívií a Peru a Chile a Bolívií.
Na summit nebyl také pozván nový honduraský prezident Porfirio Lobo, který se dostal k moci při listopadových volbách konaných půl roku po puči, který odstavil od moci Chávezova spojence Manuela Zelayu.
Skupina Rio na straně Argentiny ohledně Falkland
Prezidenti latinskoamerických a karibských států rovněž řešili spor o těžbu ropy na Falklandských ostrovech mezi Velkou Británii a Argentinou. Podle argentinské prezidentky Cristiny Fernándezové-Kirchnerové se přitom postavili na stranu Buenos Aires.
"Hlavy států zde zastoupené znovu potvrzují svoji podporu legitimním právům Argentiny v jejím sporu ohledně suverenity s Velkou Británií," citovala prezidentka údajné Calderónovo vyjádření. Veřejně se však k tomuto tématu mexický prezident nevyslovil.
Někteří politici však vyjádřili podporu Argentině sami. Vedle Huga Cháveze a jeho nikaragujského protějšku Daniela Ortegy se ve prospěch Buenos Aires vyslovila i největší regionální mocnost a tradiční argentinský rival Brazílie.
"Malvíny (argentinský název pro Falklandy) musejí být znovu integrovány pod suverenitu Argentiny," prohlásil poradce brazilského prezidenta pro zahraniční otázky Marco Aurelio-García. "Na rozdíl od minulosti teď panuje v Latinské Americe ohledně argentinských nároků konsensus."
Británie okupovala Falklandy nacházející se 480 kilometrů od argentinského pobřeží od roku 1833 a vedla o ně s Argentinou roku 1982 válku, při které zahynulo 255 britských a 649 argentinských vojáků a tři falklandští civilisté.
Argentina si začala klást na souostroví nárok už krátce po svém založení roku 1816, ale formálně bylo její součástí - a to za ještě velmi kontroverzních podmínek - jenom po krátkou dobu.
Skupina Rio se v Cancúnu také dohodla na poskytnutí pomoci ve výši 25 milionů dolarů zemětřesením postiženému Haiti.
