Praha - Protestní akce českých lékařů Děkujeme, odcházíme skončila. Kromě navýšení platů a snížení počtu lůžek akutní péče se toho ale v nejbližší budoucnosti v českém zdravotnictví mnoho nezmění.
Změna nehospodárného systému, poznamenaného korupcí a klientelismem, v němž podle analýzy organizace Transparency International pravidelně mizí 10-20 procent z celkových více než 200 miliard korun, se zatím nekoná.
Vysoký počet přesčasových hodin, jež musí čeští lékaři každý měsíc odpracovat, dohoda s ministerstvem zdravotnictví také nijak výrazně neřeší.
O přijatelných platových a pracovních podmínkách, korektních mezilidských vztazích a tolerantní atmosféře panující v západoevropské společnosti tak budou moci čeští lékaři i nadále jenom snít. A nejenom oni.
Více demokracie
O poměrech v Británii a Německu vypovědělo Aktuálně.cz hned několik českých odborníků. Vyplývá z nich, nakolik a v čem konkrétně zaostává ČR za západní Evropou.
"Obecně panuje v britských nemocnicích mnohem demokratičtější atmosféra než u nás," vypověděl Martin Bárta, radiolog působící ve Skotsku. "Post primáře zde neexistuje a lékař na vůdčí pozici konzultanta spolurozhoduje s kolegy o chodu oddělení či celé nemocnice. Dělení odpovědnosti minimalizuje možnost korupce."
Dostupnost a kvalita zdravotní péče je v Británii podle Bárty podobná jako v Česku, respekt vůči lékařům je ale na ostrovech nepoměrně vyšší. Hovoří pro to i čtyřnásobek průměrného platu (Britové vydělávají 21 000 liber ročně, tedy 600 tisíc Kč), který jako lékař s víceletou praxí pobírá.
"Hlavním důvodem je ale obecná úroveň lidské slušnosti ve zdejší společnosti," zdůrazňuje český radiolog, který žije v Británii čtvrtým rokem. "Vždy znovu a znovu mě trkne, jak se na sebe lidé na ulicích v Česku mračí. Tady ve Skotsku se mi nikdy nestalo, že by na mne byla nevrlá kupříkladu pokladní v supermarketu."
Pracovní doba? Poloviční oproti ČR
Velký rozdíl je rovněž v počtu odpracovaných přesčasových hodin. Bárta jich má na kontě za rok v průměru 150. Tedy tolik, co někteří lékaři v České republice za měsíc.
"Nikdy nepracuji více jak 12 hodin v kuse," upozorňuje slovenský anesteziolog Pavol Súkeník, který už šest měsíců působí ve velšském Bristolu. "Cílem managementu nemocnic v Británii je totiž minimalizovat možné pochybení při zdravotní péči, ne udělat co nejvíce práce za co nejméně peněz."
Celkově stráví Súkeník v práci přibližně polovinu času než tomu bylo předtím v ČR. Jeho výdělek je pevně stanovená mzda odpovídající délce praxe a dané pozice v nemocnici.
V Británii podle něj neexistuje český systém osobních ohodnocení představujících takzvanou motivační složku platu.
"Nikoho ani nenapadne požadovat po lékaři práci navíc nad dohodnutých a ve smlouvě stanovených 48 hodin týdně (včetně přesčasů)," říká. "Možnost nátlaku na zaměstnance je na ostrovech minimalizována. Lékaři se mohou vyjadřovat k práci nadřízeného i svobodně diskutovat o řešení daného problému bez obav z potrestání - kterým je v ČR odebrání osobního hodnocení."
Jelikož Súkeník žije v Británii teprve krátce, předstvuje jeho plat jen o něco více než dvojnásobek průměrné mzdy. I tak je z ní schopen platit dům, který si v Bristolu pronajal. Ceny potravin a oblečení jsou podle něj přibližně stejné jako v ČR, takže i průměrně vydělávající člověk zde může velmi slušně žít.
Nejde jen o platy
Lékaři, kteří se zúčastnili protestu Děkujeme, odcházíme opakovaně zdůrazňovali, že jim nejde primárně o platy.
"Akce není jen o ohodnocení lékařů, ale o obrovské zodpovědnosti, přesčasech, psychické a fyzické zátěži, kterou nikdo nevidí, kterou si ale nosíme v sobě domů," řekl Aktuálně.cz David Koudelka z Traumacentra Fakultní nemocnice Ostrava.
"Vadí mi, že se v médiích pořád prezentují jen naše platy, celá kampaň má přitom dalších 12 bodů, o nichž se vůbec nemluví," souhlasí s ním lékařka Barbora Bláhová z Kliniky léčebné rehabilitace FN Ostrava.
"Mě osobně nejvíc zneklidňuje chaos v lékové politice, kudy utíkají miliardy," uvedla. "A také podivné hospodaření v nemocnicích, předražené zakázky na stavební práce a nákup drahých přístrojů."
"Velká část dění ve zdravotnictví probíhá na hranici zákonů a jiných norem či spíše za těmito hranicemi - od ekonomiky po odborné záležitosti," říká Ivan Kantorek z Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně.
Hon na čarodějnice
Zcela nemyslitelná v západní Evropě je mediální kampaň, jíž byli protestující čeští lékaři vystaveni.
Totéž platí o výzvách ke zveřejnění seznamů "doktorů-vyděračů", jak se toho na stránkách českých deníků po skončení protestní akce domáhali "rozhořčení pacienti".
"Pokud by se v Německu dostali lékaři do středu mediální pozornosti, střet zájmu by nevybočil z hranic politické korektnosti," tvrdí Karl Borde, internista s českými kořeny, působící v bádenském Oberkirchu. "Nekonečně mnoho totiž záleží na tom, jak se fakta interpretují."
"Neumím si představit, že by se v Británii vedla mediální kampaň proti lékařům," říká doktor Súkeník. "Lidé tady nemají pochybnosti o tom, ze se o nich lékaři dobře postarají a nekomentují jejich výdělky."
Právě negativní a často velmi hrubé reakce na jejich protest prezentované v internetových diskusích a nepřátelský postoj médií šokovaly české lékaře asi ze všeho nejvíce.
"Ten hon na čarodějnice je hrozný," svěřil se Aktuálně ostravský lékař, který si nepřeje zveřejnit své jméno. "Podobné vymývání mozků tady bylo za komunismu."
