Washington - První přistání člověkem zkonstruované sondy na kometě, testy nových - šetrnějších a účinnějších - léků na dosud nevyléčitelné nemoci nebo nové výrazně účinnější fotovoltaické články.
To vše, ale i mnoho dalšího slibuje věda v roce 2014. Co tedy podle badatelů letos změní naše životy?
Medicína
Lékařská věda je na prahu průlomových objevů hned v několika oblastech.
Velké naděje vkládají badatelé do nových léků nivolumab a lambrolizumab; ty by totiž měly pomáhat onkologicky nemocným pacientům, aniž by u nich působily výraznější vedlejší účinky. Mechanismus spočívá v tom, že blokují proteiny, které brání buňkám imunitního systému - konkrétně T-lymfocitům - napadat rakovinné buňky podílející se na výstavbě nádorů.
Rok 2014 by měl být rokem naděje také pro HIV pozitivní, jelikož bude pokračovat výzkum dvou vědeckých týmů. Ty loni představily novou generaci léků, jež rozkládají vir HIV už při jeho zrodu. Vyvíjený lék už prokázal efektivitu u opic, které se díky němu podařilo úplně vyléčit.
Vyzkoušena by měla být také nová léčba degenerativních onemocnění rohovky vedoucích k oslepnutí. Zachraňovat zrak by lidem jednou mohly jejich vlastní kmenové buňky, upozorňuje server odborného magazínu Nature.
Klimatologie
Mezinárodní panel pro klimatickou změnu (IPCC) na podzim zveřejní svou pátou zprávu, v níž by měl svět informovat o tom, kam se zemské klima ubírá a jak případnému nepříznivému vývoji čelit.
A generální tajemník Spojených národů Pan Ki-mun se už nechal slyšet, že doufá, že se svět na základě této zprávy zaváže k významnému omezení emisí skleníkových plynů. Nutno dodat, že až dosud členské země OSN konsenzus hledaly marně.
Vesmír
Vesmírná sonda Rosetta Evropské vesmírné agentury (ESE) se letos může stát prvním zařízením vyrobeným člověkem, které přistane na kometě. Pokud smělé plány vyjdou, měla by Rosetta v listopadu dosednout na vlasatici Churyumov-Gerasimenko.
Nejrušněji však letos bude na Marsu - v září by měla na jeho oběžnou dráhu dorazit sonda indické výroby a krátce po ní pak americký MAVEN. Vozítko Curiosity by mělo zároveň ještě letos dojet na místo určení - k 5,5 kilometru vysoké hoře Aeolis Mons.
Neurobiologie
Rok 2014 by měl být přelomový také v oblasti neurobiologie.
Technologie už pokročila tak daleko, že letošní světový šampionát ve fotbale zahájí prvním výkopem ochrnutý člověk v takzvaném exoskeletonu (vnější kostře). Ovládat ji přitom bude povely z mozku, stejně jako by tak činil při pohybu vlastními končetinami. Možnost pohybu vrátil paralyzovaným Miguel Nicolelis z Duke University v Severní Karolíně.
Obnovitelné zdroje
Rok 2014 by mohl znamenat výrazný pokrok také na poli energetiky. Ukázalo se totiž, že polovodivý materiál perovskit má schopnost převádět světlo na elektřinu až s 15% efektivitou. Ještě v roce 2009, kdy byla tato vlastnost objevena, byla přitom efektivita tohoto minerálu odhadována na 4 procenta.
Odborníci ale doufají, že se jim letos podaří vyrobit perovskitový fotovoltaický článek s 20% účinností, tedy stejnou, jako mají v současnosti využívané a mnohem dražší články na bázi silikonu
